Červený trpaslík


Červený trpaslík - Epizody - Scénáře - Posádka - Herci - Dabing - Ze zákulisí - Hnidopich - Náboženství - Vesmír - Direktivy - Havárky - Nadávky - Postřehy - Texty - Hudba - Mobil - Kostýmy - Dodatky - Sex - Kuchařka - Filmotéka - Slovník - Kalendář - Obrázky - Film - Quiz - Fantazie - NSFAQ - Vzkazy - Srazy - Download - Merchandising - Kontakty - Diskuse - Facebook
Dnes je 20.07.2017

Menu
I. série
II. série
III. série
IV. série
V. série
VI. série
VII. série
VIII. série

Naše tipy
Přidejte si nás do položky Oblíbené.

Relaxační folie

Informace
Vzkazy
14849
NSFAQ
1354
Quiz
6

Facebook

Sponzoring

Ze zákulisí III. série


Ve III. sérii z roku 1989 čekaly na diváky Červeného trpaslíka velké změny. Jejich základem byla zvýšená pozornost Roba Granta a Douga Naylora na rekvizity. Ačkoli rozpočet nebyl nijak výrazně změněn, díky jeho pečlivému rozplánování a vhodnému užití se zdá, jako by se znatelně zvýšil a III. série se od předchozích dvou ohromně liší. V úvodní znělce byly původní fanfáry nahrazeny známou rychlou melodií a znělku poprvé uzavírá speciálně navržené logo s dnes již kultovní červenou elipsou. (Ve zremasterované verzi, jež běžela i u nás, je znělka prvních tří sérií shodná. Začíná fanfárami, na něž následně navazuje ona melodie, jež zůstala úvodní znělkou všech následujících sérií, zatímco fanfáry od IV. série chybí. V této verzi se trpasličí logo objevuje už od první epizody.) Jednotné šedé bavlněné stejnokroje byly nahrazeny zářivými uniformami Vesmírného sboru a byl přijat designér Mel Bibby, aby vymyslel nové interiéry, jejichž náhlá změna byla celkem uspokojivě vysvětlena tím, že se posádka ze svých ubikací přestěhovala do luxusnějších, důstojnických.

Změnil se i postoj autorů. Namísto soustředění se na vlastní kontinuitu programu se více zaměřili na žánr sci-fi, jenž začali parodovat. Některé změny si vyžádaly samy okolnosti. Rob Grant a Doug Naylor museli přeobsadit palubní počítač. Rozhodli se pro návrat Hattie Hayridge a jejího tupého výrazu, jenž zíral z monitoru na konci předcházející série. Experimentální epizoda "Kryton" z II. série nakonec Roba a Douga přesvědčila, že by bylo vhodné přidat do týmu mechanoida. Bohužel David Ross byl svázán smlouvou s divadlem, kde účinkoval v představení Blecha v jejím uchu, a tak byl robot přeobsazen. Dostal kanadský akcent a tvar Roberta Llewellyna. Llewellyn byl objeven producentem Paulem Jacksonem, který ho viděl v představení Mamon, robot stvořen z ženy. Přibylo také nové vesmírné vozítko - Kosmik, které v následujících sériích sehrálo stejně velkou úlohu jako noví členové posádky.

Řada začíná velmi rychlým scrollujícím textem na hvězdném pozadí ve stylu Hvězdných válek, v němž se dovídáme o změnách na palubě Červeného trpaslíka. Lister už není těhotný. Porodil dvojčata a poslal je do paralelního vesmíru k jejich "otci". Stále senilnější Holly provedl na své hlavě změnu pohlaví a je z něho žena a Kryton, jenž odlétl na vesmírné motorce, je spolu s jejími troskami nalezen rozflákán na jednom z asteroidů. Listerovi se podařilo ho opravit, čímž došlo k menší změně jeho osobnosti. (V české verzi je nám odvíjející se text předčítán a veškeré informace o Krytonovi v tomto komentáři chybí.)


13. Pozpátku

Někteří protagonisté, kteří v této epizodě mluvili pozpátku, tohoto faktu využili a během natáčení textově improvizovali a domýšleli si, neboť věděli, že do vysílání půjde jen zpátečnická verze jejich slov, které stejně nebude rozumět. Příkladem je například scéna v šatně, kdy manažer nařkne trpaslíkovce z vyvolání hospodské rvačky. Co doopravdy říká? Na Krytona hrozí prstem se slovy: "Ty seš vážně hranatý, plešatý střevo, viď, co?" a posléze se obrátí na Rimmera se slovy: "A ty, ukazuju sice na tebe, ale ve skutečnosti nemluvím k tobě. Mluvím k tomu, kdo si dal tu práci, sehnal tenhle záznam a přehrál si ho pozpátku, aby zjistil, co ve skutečnosti říkám. Jak neskutečně ubohý a smutný život musí mít." (Zpátečnické dialogy v české verzi byly v dabingu poctivě namluveny. Náš česky předabovaný manažer skutečně vyčítá trpaslíkovcům hospodskou rvačku. Neříká sice přesně to, co pod ním běží v titulcích, ale mluví o tomtéž. Česká televize dokonce obdařila titulky mnohem víc pozpátku vedených slov než BBC. Poznáte to jednoduše. Tam, kde je pod českými titulky šedý obdélník, byly titulky i v originále. Tam, kde obdélník chybí, jsou titulky vlastně jakýmsi dárkem od České televize.)

Rob Grant se v této epizodě objevuje před kamerami. Můžeme ho spatřit na manchesterské Portland Street. Má tmavé brýle a "odkuřuje" cigaretu.

Craig Charles musel natočit scénu, v níž vystupuje pozpátku z jezera. Ve skutečnosti do něho musel zacouvat. Měl závaží v kapsách, aby ho voda netáhla k hladině. Když kompletně zacouval a ponořil se, uvízla mu noha v bahně. Nikdo to netušil, kamery jely. Když se Craig už nějak podezřele dlouho nevynořoval, rozpoutala se záchranná akce. Úspěšná záchranná akce.

Odcházející představitel Hollyho, Norman Lovett, nebyl rád, když zjistil, že jeho postava se bude i bez něho nadále objevovat. "Nebyla to Hattieina chyba, ale byl jsem naštvaný, protože Holly, kterou vytvořili byla od mého pojetí příliš odlišná. Byla tam jedna epizoda ("Bílá díra"), v níž měla vlasy sčesané dozadu, byla pohotovější a měla více textu. Cítil jsem, že takhle to mohli dělat celou dobu."


14. Trosečníci

Pracovní název zněl "Lidé dbalí cti". To proto, že Rimmer tak Listera během epizody dvakrát nazval.

Do epizody se vloudila logická chyba, když hologram Rimmer operuje s konzolí vysílající nouzový signál.

Byla natočena úvodní scéna, v níž posádka hraje svlékací poker, jenž donutil Krytona sejmout jeho opancéřování, čímž odhaluje, že zbytek jeho těla je stejně gumový jako jeho hlava. Ani dál se mu ve hře nedaří a postupně odevzdává jednotlivé části svého těla - ruku, hlavu... Scéna však nakonec nedopadla příliš přesvědčivě, a tak byla v post-produkci nahrazena záběry Červeného trpaslíka, kterým se linou poplašné sirény a Hollyiny výzvy k evakuaci.

Psí konzerva konzumovaná Listerem byla skutečná. "Přesvědčil jsem sám sebe, že jednou sousto snesu," svěřuje se Craig Charles. Bylo to dokonce na jeho popud, aby byla použita opravdová psí strava. "Myslím, že když už si jednou řeknete, že něco uděláte, máte to udělat. Kousek sebe musím vždycky nechat odejít, když hraju Listera. Musím Listera nechat vstoupit do mě. Protože jak stárnu, čím dál tím méně se mu podobám." Sousto nepolkl. Když se kamery zastavily, vyplivl ho do kapesníku.


15. Polymorf

Designéři hledali po různých objektech vhodné interiéry, jež by mohly představovat útroby Červeného trpaslíka. Záběry mnohých koridorů pocházejí z padihamské elektrárny poblíž Burnley. Když se později natáčení seriálu přestěhovalo do Sheppertonu, byly tyto scény natáčeny v sunburské vodárně a banksideské elektrárně.

Poprvé a zatím naposledy v historii seriálu bylo před uvedením epizody odvysíláno varování pro slabší povahy. Někteří diváci to pochopili tak, že tento díl není vhodný pro děti. Ale jediná epizoda, jež byla označena jako do patnácti let nevhodná, byli předcházející "Trosečníci", v nichž Lister vypráví o své ztrátě panictví ve dvanácti.

V původní verzi epizoda končila tak, že za skupinkou trpaslíkovců, kteří se vracejí dát se do pořádku, přichází další Lister, usměje se do kamery a vystřelí do objektivu slizké chapadlo. Při zremasterování byl tento závěr odstraněn a nahrazen epilogem o druhém, méně inteligentním polymorfovi, jenž se schoval v Listerově šuplíku přeměněný v čisté trenýrky a číhal na něho. Zemřel o několik let později sešlostí věkem.

Hattie Hayridge vzpomíná na dva problémy během filmování. První byl, že se před posledním záběrem rozpadl model polymorfa, a druhý, že bílý králík, v něhož se polymorf metamorfoval, nechtěl dělat, co se mu řeklo. "Ten malý chlupatý králík odmítal sedět na místě," vzpomíná, "Bylo to vážně podivné, protože všichni byli mnohem víc nakrknutí kvůli králíkovi než ze zhroucení polymorfa."


16. Výměna těl

Craig Charles a Chris Barrie mluví v tomto díle hlasem toho druhého. Aby bylo toto umožněno, byly mnohé scény natáčeny dvakrát. Původně se natáčely beze slov, aby je bylo možné následně nadabovat. To se moc nevedlo, a tak se natočily podruhé tak, že v pozadí zněl předem nahraný, neslyšený, nízkofrekvenční dialog, do něhož se oba strefovali svými ústy jako na playback. "Výměna těl" je proto první epizodou Červeného trpaslíka, jež nebyla natáčena před živým publikem. Záznam byl posléze odeslán do Paris Radio Studio do Londýna (kde byl nahráván "Dave Hollins - Vesmírný kadet") a veškerý smích tu byl do epizody uměle dodán.

Produkční manažer Mike Agnew tu propůjčil svůj hlas jídelnímu automatu napojenému na autodestrukční systém.

Toto byla první natáčená epizoda III. série a bylo v ní nešťastnou náhodou zmíněno vesmírné vozítko Bílý skrček, přestože na obrazovce nebylo nikdy spatřeno. Peter Wragg vysvětluje: "Robovi a Dougovi se zdál vnitřek Modrého skrčka příliš těsný. Špatně se v něm natáčelo. Chtěli prostornější vozítko a chystali se ho nazvat Bílý skrček. Mí spolupracovníci udělali několik náčrtků a jeden z nich (Alan Marshall) přišel s onou kulatou, broučí věcí. Robovi a Dougovi se líbila." Z Bílého skrčka se stal Zelený skrček, z něhož se stal Kosmik. Nedopatřením však v epizodě jedna zmínka o neexistujícím Bílém skrčkovi zůstala. (V české verzi byla tato chyba opravena.)

Robert Llewellyn natáčel Červeného trpaslíka teprve dva dny a už byl nucen octnout se ve svém gumovém kostýmu v sauně manchesterského hotelu Piccadilly. "Všichni ostatní byli v trenýrkách," stěžuje si. "Pot, jenž tekl z kameramana, se na místě vypařoval. Craig seděl v bublinkové koupeli s doutníkem v ústech a já k němu měl přijet s vozíkem po děsivě kluzké podlaze a zapálit svíčku konečkem svého prstu. Elektrický zapalovač byl ukrytý v mé gumové rukavici a rukávem mi vedly dráty. Kousek drátu nebyl izolovaný. Jak jsem byl propocený na kost, vedl jsem elektřinu a dostal jsem pořádnou šlupku. Bylo to příšerné!" Nejen že se scénu podařilo natočit až na šestnáctý pokus, ale ke všemu byla z finální verze vystřižena, takže k Listerovi ve vaně nakonec žádný Kryton s vozíkem vůbec nepřijede.


17. Fotostroj času

Byly vypuštěny dvě scény. Kocourův úder ve stolním golfu měl být původně o něco složitější, nikoli onen pouhý přímočarý finální "doťuk", jenž je se nakonec objevil na obrazovce. Zapojily se magnety, provázky, ale záběr se pořád nedařil. A když se konečně povedl, Danny John-Jules byl tak překvapený, že zapomněl text. A Rimmer měl být spatřen, jak operuje s holografickou skříňkou, skleněnou bedničkou s rukavicemi po stranách, do nichž mohl vložit své holografické ruce a dotýkat se jejich prostřednictvím předmětů. Nevypadalo to však příliš přesvědčivě.

Posádka vstoupí do fotografie lyžařského páru na dovolené a Lister vysvětluje, že když rozesílal fotky z oslavy narozenin, tahle se mu místo jedné vrátila. Novomanželé měli původně odvětit, že oni zase obdrželi fotku nějakého zvracejícího chlápka. Ale během natáčení poukázal Craig Charles na to, že snímek musel být logicky pořízen před tím, než jim místo něho tato fotografie mohla dojít. A tak byla scéna přepsána a Mark Steel a Louisa Ruthven nakonec, ač v titulcích uvedeni, neřekli jediné slovo.

Ačkoli se jako skladatel v titulcích neobjevil, napsal a nahrál Craig Charles pro tuto epizodu tři písně. Instrumentální skladbu Špatné zprávy, již poslouchá Kryton při vyvolávání fotek, taktéž instrumentální Prachy a proslulou píseň skupiny Degen a spol. Ohmmmmm. Craigův bratr Emile a členové skupiny Napalm smrti (s nimiž Craig právě dokončil nahrávání desky Co je to za kravál?) ztvárnili Listerovu první kapelu.

"Natáčení trikových záběrů z "Fotostroje času" bylo velmi náročné," říká Ed Bye. Mluví o scéně, kdy kamera sleduje několik obživlých fotografií sušících se na šňůře. "Technicky to byla velmi složitá věc. Když se na to díváte, říkáte si, že to nevypadá nijak strhujícně. Ale fakt, že to tak nevypadá, znamená, že se nám to povedlo." Stejně obtížné bylo také natočit osoby vstupující a zase vystupující z živých diapozitivů. "Byly to jedny z nejsložitějších triků, jaké jsme kdy dělali. Potíž byla v tom, že záběr z fotografie se musel točit na jiném místě. Aby Lister mohl vyskočit z diapozitivu Frankovy svatby zpátky do temné komory, musel absolvovat dva skoky, jež jsme pak skloubili v jeden."

Do role moderátora pořadu Životní styl nechutně bohatých a slavných obsadil Ed Bye svou ženu Ruby Wax náhradou za Grahama Chapmana, jenž původně dostal tuto roli, ale bohužel se nedožil natáčení.


18. Poslední den

Robert Llewellyn se poprvé objevuje bez kostýmu Krytona jako pracovník firmy Diva-Droid, Jim Reaper.

Rimmer prý strávil jedno dopoledne na lince důvěry a všech pět lidí, kteří mu volali, včetně toho, co si spletl číslo, spáchali sebevraždu. Zmínka o této skutečnosti se později opakuje v epizodě "Inkvizitor" (jen z dopoledne se stalo odpoledne a počet sebevrahů se o jednoho zmenšil). Zajímavější však je, že v sitcomu BBC 1 Brittasovo impérium prodělal Gordon Brittas, postava ztvárněná taktéž Chrisem Barriem, shodnou zkušenost, včetně onoho zmýleného volajícího.

"Poslední den" nahradil původně zamýšlenou úvodní epizodu III. série, "Taťka". Epizoda měla pojednávat o Listerově těhotenství a měla být zakončena reprízou závěrečné scény s dvojčaty z "Ozvěn budoucnosti". Nakonec se Rob a Doug rozhodli tento scénář nerealizovat. Nebylo to ono a navíc tu bylo nebezpečí, že by mohl trochu zavánět sexismem a homofóbií. I přes svou zkušenost v "Ozvěnách budoucnosti" se však Craig Charles na svou roli "matky" docela těšil. "Bavilo mě hrát těhotného chlápka. Bylo to poprvé. V Červeném trpaslíkovi jsem vůbec dělal spoustu věcí poprvé. Dokonce jsem jedl instantní nudle! Nakonec jsem ale rád, že jsem nemusel projít epiduraly a "dýchej, dýchej a tlač!"."

Po skončení III. série se z pochybného sitcomu BBC 2 stal kultovní fenomén. Doug Naylor vzpomíná: "Začaly se šířit zvěsti, že Červený trpaslík úspěšně zasáhl Ameriku a mnohá další místa." Rob Grant vtipkuje: "Tyhle lži jsme šířili my." Seattleská televize označila Červeného trpaslíka jako "největší bombu od objevení Pythonů v Americe".