Ačkoli Červený trpaslík ztratil během vysílání prvních dílů něco kolem dvou milionů diváků, rozhodla se BBC pokračovat
další sérií. Důvody pro pokračování projektu byly dvojí: televize zaprvé obdržela mnoho dopisů a telefonátů pochvalující
seriál a zadruhé ho diváci v průzkumu ocenili osmdesáti body z možného sta bodů. Lepšího výsledku dosáhla snad jen
královská korunovace roku 1954. II. série Červeného trpaslíka byla prakticky stejná jako její předchůdkyně. Přesto dvě z
jejích epizod obsahovaly něco nového. Úvodní epizoda "Kryton" je debutem androida ze série 4000, jehož tu ztvárnil David
Ross, a v "Paralelním vesmíru" se poprvé objevuje Hattie Hayridge, jako Hollyho ženský protějšek Hilly. Tato epizoda se
také stala na devět let poslední, v níž se Norman Lovett objevil v roli senilního počítače. Přestěhoval se do Edinburghu
a nechtěl dojíždět do Londýna na zkoušky a do Manchesteru na natáčení. "Paralelní vesmír" sérii uzavírá otevřeným koncem,
kdy Lister otěhotní se svým ženským já. Ačkoli III. série přivítala do týmu dva nové herce, nešlo o představitele
Listerových dvojčat Jima a Bexleyho..
7. Kryton
Krytonovo jméno a osobnost byly inspirovány sluhou Kennetha Morea z filmu The Admirable Crichton.
Ač šlo o první androidovo objevení v seriálu, nemělo se stát pravidelností (bylo to dokonce tak matoucí, že když BBC roku
1995 vysílala opakování, hlasatel slíbil, že se Kryton příští týden vrátí, přestože to nebyla pravda). Rob Grant byl proti
přidání robota do seriálu, neboť cítil, že je to neoriginální. Doug Naylor byl naopak pro, neboť viděl v Krytonovi postavu,
jež usnadní vymýšlení příběhů, které nebylo jednoduché, neboť Rimmer ani Holly se nemohli ničeho dotýkat a Kocour nebyl
ten typ, který by v tomto ohledu ostatním pomáhal. A tak Rob Grant konečně svolil a Kryton se ve III. sérii nalodil na Červeného
trpaslíka.
Krytonova oblíbená telenovela Androidi (androida Brooka ztvárnil Tony Slattery, jenž později namluvil jídelní automat v
epizodě "Jenom sympaťáci...") je vysílána na 27. kanále, o němž už byla zmínka v "Ozvěnách budoucnosti", jako o jediném
kanále, který zaměstnává holografické hlasatele. Zprávy tohoto kanálu můžeme vidět v epizodě "Lepší než život" a skutečně
je předčítá holografická hlasatelka. Zatím naposledy byl zmíněn v "Psirénách", kdy se jedna z nich změnila v rosničku z
této stanice, ale bohužel jsme ji nemohli vidět.
David Ross se stal prvním hercem, jenž oblékl nepohodlný Krytonův kostým. "Nejtěžší pro mě bylo nechávat si na sebe
přidělávat tu gumovou hlavu. Už jsem tím jednou prošel, když jsem hrál kočku v jedné reklamě, a měl jsem z toho děsně klaustrofobický
pocit. Ta se netočila dlouho, asi jen nějakých deset minut, ale připadne vám to mnohem déle, když máte celou dobu zatemněno.
Chtěl jsem to už ze sebe servat! Na natáčení Červeného trpaslíka jsem přišel v sedm ráno a nandat mi mou masku trvalo, tuším,
dohromady asi devět hodin. Je to děsně nepohodlné. Jako byste měli každý kousek vašeho těla přelepený izolepou. Namáhavé
bylo už to, v tom takovou dobu při maskování sedět. Pak odbíjí šestá hodina, přichází publikum a teprve teď prakticky
začíná vaše práce!" Navlečení Roberta Llewellyna do jeho kostýmu dnes trvá něco málo přes dvě hodiny.
8. Lepší než život
Mezi fanoušky Červeného trpaslíka a fanoušky Star Treku bylo vedeno mnoho diskusí o podobnostech této epizody s jednou z
epizod z roku 1992 ze seriálu Star Trek: Nová generace. Epizoda "Hra" byla však návykovostí herního zařízení spíše
podobná pojetí v knize Lepší než život.
V Červeném trpaslíkovi se poprvé objevuje Marilyn Monroe, jako Kocourova počítačová fantazie. Později se vrátila (pokaždé
ztvárněna jinými herečkami) jako androidka v "Posledním dnu" a jako parafínka v "Roztavení".
Hostující herec John Abineri se v Červeném trpaslíkovi zdržel tak krátce, jak jen to šlo. "Hned jak jsem dorazil na
Manchesterské nádraží, jel jsem přímo do hotelu, šel jsem do šatny a nechal se namaskovat," vzpomíná. "Přivedli mě k
dlouhému stolu, u kterého sedělo osm nebo devět mladíků. Žádného z nich jsem neznal. Režisér mi řekl: "Johnny, chlapče,
tady jsou tvoje značky, tady je kamera. Tenhle chlapík hraje Rimmera a ty jsi jeho táta." "Nazdar, kámo," řekl jsem. "Teď
není čas na klábosení," řekl režisér "práce čeká." Řekl jsem svá tři nebo čtyři slova, možná jich bylo pět, režisér se
zdál být spokojený. Řekl jsem je ještě jednou, úplně stejně. Pak jsem poskytl ještě jednu, poněkud odlišnou verzi a... "
Střih. Nashle, Johne, a díky," řekl režisér. Dvacet minut nato jsem už seděl ve vlaku zpátky do Londýna.
9. Díky za tu vzpomínku
Craig Charles musel přerušit filmování, aby mohl být přítomen u porodu svého syna Jacka. Naštěstí se právě točily scény,
v nichž byl Dave Lister oděn do skafandru, a tak za něho manažer Mike Agnew zaskočil jako dablér. Jeho záskok se celkem
povedl, až na to, že v oněch scénách chybí Listerovi na noze jeho sádra.
Záběr z této epizody, v němž Lister a Kocour pokládají náhrobní kámen k označení zakopané černé skříňky, se dostal do
úvodní znělky III. série. (U nás běžely první tři série už zremasterované, takže měly narozdíl od první verze všechny
shodnou znělku.)
Objevují se další podezřelé podobnosti se Star Trekem: Novou generací. V epizodě z roku 1991 s názvem "Clues", což by se
dalo přeložit jako "Vodítka", se posádka probudila a zjistila, že mezitím uplynul čas, který si nepamatují. I přes varování
androdního člena posádky začali pátrat po tom, co se stalo, ale naučili se, že lepší je nevědět. Jeden z nich si dokonce
zlomil končetinu...
Zatímco v "Lepší než život" se tomu tak nestalo, v této epizodě došlo k průlomu ve vztahu mezi Listerem a Rimmerem, když se
Rimmer z polohy nesnášeného přesouvá do polohy litovaného. Chris Barrie plně schvaloval rozvoj své postavy. "Ač na to možná
nevypadá, řekl bych, že Rimmer je v mnoha ohledech nejsmutnější a snad i nejsympatičtější osobou na palubě. Je podivné to
tvrdit, ale myslím, že je to tak. Jeho zranitelnost ho velmi polidštila."
10. Škvíra ve stázi
Ganymede Holiday Inn je ve skutečnosti svým o něco méně exotickým Manchasterským ekvivalentem, jde o Crowne Plaza Midland
Holiday Inn (ze studií BBC North neustále dolů po silnici a jste tam). Tým Červeného trpaslíka už navštívil nedaleký Sachův
hotel, v němž natáčel scénu z restaurace z "Lepší než život" a rok nato byl na exkurzi v hotelu Piccadilly při natáčení
"Výměny těl".
Stálí diváci si všimli, že kajuta před třemi miliony let je totožná se současnou. Bohužel včetně nafukovacího banánu na
stěně a obrázků Marilyn Monroe v Listerově skříňce, jež byly doplněny jen do II. série a v původní kajutě měly tedy
logicky chybět.
C. P. Grogan byla nedopatřením poslána domů příliš brzy, když někdo přehlédl, že se má ještě objevit po boku Listera z
budoucnosti v závěrečné scéně. Asistentka Dona DiStefano musela tedy její roli Kochanské nadablovat. Po celou dobu se
drží v pozadí a obličej si kryje velkým kloboukem.
11. Queeg
Když byly sepsány první nástiny epizody "Queeg", Rob Grant a Doug Naylor vůbec nevěděli, jak epizodu ukončit. Nakonec to
byl Rob, kdo přišel s nápadem, že půjde jen o aprílový žert. Doug byl tak unešen, že Robovi koupil pivo! Rob je také
zodpovědný za Queegovo jméno, které mu dal, jako fanda Hermana Wouka, po kapitánovi z filmu Kainova vzpoura.
Holly jede na bitvu s Queegem za zvuků písně z filmu Pravé poledne, kterou, jak si Rob Grant a Doug Naylor vyžádali, zpívá
hudební šéf Červeného trpaslíka, Howard Goodall..
Danny John-Jules navrhl na roli Queega svého dávného učitele tance, Charlese Auginse, a Rob a Doug poslouchali, neboť, jak
řekl Doug: "Danny se v těchhle věcech nemýlí." "Povečeřeli jsme," vypráví Danny "s Paulem (Jacksonem) a s Edem (Byem) a já
přivedl Charlese s sebou. Mluvil jsem s Robem a Dougem o Queegovi, a když se setkali s Charlesem u stolu, řekli: "To je on!"
Hodně z Queegovy osobnosti vzešlo právě z toho večera."
Charles Augins si musel zvyknout na omezení, že hraje pouze hlavu na obrazovce. "Hýbal jsem se a oni říkali: "Slyšíme tvé
paže, jak se hýbou." Takhle doslova. Mnohokrát jsem musel reagovat na Normana (Lovetta) nebo na Kocoura a oni tam
přitom vůbec nebyli. Nikdo tam nebyl. To bylo docela zvláštní, ale v jistém ohledu to bylo snazší, neboť jsem se nemusel
starat, kde mám zrovna stát. Prostě jsem seděl na zadku." Charles se do Červeného trpaslíka rychle vrátil jako choreograf
písně "Tongue-Tied" pro epizodu "Paralelní vesmír". A po pěti letech se opět objevil v roli Queega na Dannyho videu
"Tongue-Tied".
12. Paralelní vesmír
"Paralelní vesmír" vzešel z touhy Roba Granta a Douga Naylora, kteří chtěli vidět, jaký by Červený trpaslík mohl být. Když
tvořili původní postavy Listera/ové a Rimmera/ové zvažovali různé pohlavní kombinace, včetně možnosti, že by obě postavy
byly ženské. Dokonce uvažovali o oslovení Frenchové a Saundersové. A Holly v původním scénáři osobou ženského pohlaví
dokonce byla. Jedinou postavou, o jejímž ženském ekvivalentu se nikdy neuvažovalo, byl Kocour, neboť Rob a Doug si chtěli
zahrávat s divákovými marnými nadějemi. Přesto se američané v druhém americkém pilotu Červený trpaslík k této možnosti
uchýlili a Terry Farrell si tu zahrála Kočku.
Jde o první epizodu bez úvodní znělky a bez názvu epizody uvedeného na obrazovce (na video bylo obojí přidáno). Epizoda začíná
rovnou tancovanou písní "Tongue-Tied" ("Neschopen slova"), což má být jeden z Kocourových snů. Rimmerův poněkud méně
choreograficky a hudebně propracovaný sen jsme již mohli vidět v "Díky za tu vzpomínku". (Ve zremasterované verzi,
jež běžela i u nás, název epizody ani úvodní znělka nechybí a píseň začíná hrát až po ní.)
Poprvé se objevuje Hattie Hayridge jako Hollyho ženský protějšek, aniž by tušila, že touto epizodou začíná její dlouhodobé
účinkování v Červeném trpaslíkovi. "Paul Jackson mě viděl ve Friday Night Live a řekl si: "No tohle, ona je děsně podobná
Normanovi. Nevím vlastně čím, ale je to tak!"" Ze seriálu do té doby mnoho neviděla a na svou roli se připravovala studiem
Normanových scén z I. série.
Suzanne Bertish dostala onu děsivou úlohu ztvárnit ženského Rimmera. "Chris své postavě vybudoval vymezený charakter. Je
skvělý hlasově, je skvělý mimicky, v Červeném trpaslíkovi má daný vlastní rytmus řeči. Tak jsem to zkusila a zalíbilo se mi
to. Sama jsem docela mimicky vybavená, ale abych někoho napodobovala, musí mě nejprve zaujmout a probudit mou obrazotvornost.
To se mu povedlo."