1. Konec

Původní scénář popisoval Listera jako jednačtyřicetiletého chlápka a Holly - docela prorocky - jako osobu ženského pohlaví. Tyto detaily byly změněny během castingu. Byly provedeny i další, méně významné, změny. Lister měl původně strávit ve stázi celých sedm bilionů let (což bylo zredukováno na skromné tři miliony) a píseň na pohřbu George McIntyrea nebyla "See Ya Later Alligator", ale "Heaven is Ten Zillion Light Years Away" od Stevie Wondera. Počet členů posádky byl ze 129 zvýšen na 169 (jak šel čas, přestala být tato matematika zřejmě důležitá, neboť ve "Spravedlnosti" se mluví o tisíci lidí) a scéna, v níž Lister provádí pohřeb zesnulých členů posádky, byla vypuštěna.

Craig Charles se během scény, v níž krmí Frankensteina, bál, že mu z trenýrek čouhá varle. Naštěstí vše zůstalo uvnitř trenek a záběry mohly být použity.

Poprvé se objevuje Kocourův růžový oblek - jeho hlavní oblek pro I. sérii. "Byl ušit podle starého obleku mého otce, jenž se v něm oženil," říká Danny John-Jules. "Když byl poprvé popsán vzhled mé postavy, nebyli si tím příliš jistí, tak jsem jim přinesl ukázat jeden z mých obleků. Byl prostorný a měl bezvadný střih." Ačkoli původně byl černý. "Osobně bych se nestrojil jako Kocour," svěřuje se Danny "ale myslím si, že je to nejlépe oblékaná osoba v televizi."

Rob Grant a Doug Naylor byli nespokojeni s rekvizitami Červeného trpaslíka, zvláště s jednotnou šedou barvou, jež byla všude, dokonce i plechovky ležáku a krabičky cigaret byly šedé. Jak o tom ale Doug zpětně přemýšlí, říká: "Skutečnost, že série vypadala tak lacině, všechno bylo šedivé a zdálo se, že se to každou chvíli rozpadne, nám nadělala mnoho přátel, protože lidem se nás zželelo. Kdybychom do toho šli rovnou s nejmodernější technikou a nablýskanými rekvizitami, možná by to nevyšlo."

2. Ozvěny budoucnosti

Obzvláště Doug Naylor byl horlivý v tom, aby závěrečné titulky byly variabilní, kdykoli to jen půjde. Tato epizoda je prvním případem. Přes plujícího Červeného trpaslíka vidíme pomalu se vyvolávající fotografii Listera z budoucnosti s dvojčaty.

Listerův přístupový kód pro jídelní automat zní RD-52169 (v české verzi RD-5692). V pozdějších epizodách užívá ještě další různé přístupové kódy jako 169-12-14-16 v "Rovnováze sil" (v české verzi 169-12-6) a 000169 v "Inkvizitorovi". Všechny oznamují (alespoň v originále), že na lodi bylo 169 členů posádky (alespoň v této sérii) a Lister byl nejpodřadnějším z nich.

Zpětně nebyli Rob Grant a Doug Naylor spokojeni s tím, jak snadno přenesl Lister přes srdce zjištění, že jeho syn zemře. Když přizpůsobovali tuto část epizody do své první knihy, rezervovali tento nepříjemný osud raději pro Listerova vnuka, aby šlo o vzdálenější budoucnost. Nikdy v budoucnu se k této události více nevrátili.

Listerovi často zmiňovaní synové Jim a Bexley jsou viděni poprvé a naposled. "Ty děcka nechtěly přestat brečet", stěžuje si Craig Charles "jeden mi pozvracel paži a druhý se mi vyčůral do ruky!" Kvůli jejich neustálému řevu musel Craig zaimprovizovat a vymyslet si větu: "Přestaňte vřískat a pozdravte kluci!"

3. Rovnováha sil

Roku 1988 BBC fandila sci-fi. Rob Grant a Doug Naylor jim Červeného trpaslíka prodali jako "sitcom ve vesmíru" dodržující základy vědeckofantastického žánru. "Rovnováha sil" zaměřená na vztah mezi Listerem a Rimmerem je asi nejlepším příkladem toho, jakým autoři seriál původně zamýšleli. Bylo to pouze díky úspěchům epizod jako "Ozvěny budoucnosti" (natáčená čtvrtá ale vysílaná jako druhá), že se Červený trpaslík začal ubírat jiným směrem.

Epizoda obsahuje neobvyklý otevřený konec, kdy se Lister raduje, ze svého úspěchu při kuchařských zkouškách, jejichž absolvováním by se stal Rimmerovým nadřízeným a změnila by se celá struktura programu. Hned v úvodní znělce příští epizody však Holly prozradí, že Lister jejich úspěšné složení předstíral.

Poprvé se objevuje nejčastěji hostující hvězda Červeného trpaslíka. Tony Hawks tu propůjčil svůj hlas jídelnímu automatu a ubikačnímu záchodu (v titulcích se neobjevil). Od té doby byl Tony po ruce vždy, když ho bylo třeba. Zopakoval si svou roli jídelního automatu v "Čekání na Boha", namluvil reklamního hlasatele v kině v "Já na druhou" (obojí opět v titulcích chybí). Zahrál si virtuálního průvodce v "Lepší než život", uvaděče v "Pozpátku" a voskového androida Caligulu v "Roztavení". Snad jeho nejpodivnější rolí byl mluvící kufr ve "Škvíře ve stázi". "Díky mému množství rolí," vzpomíná Tony "mi ostatní začali říkat "pátý trpaslíkovec"."

4. Čekání na boha

Rimmerův křik přerušující závěrečné titulky, během nichž si uvědomuje, že "Quagárská loď" je "prachsprostý kontejner na odpadky", napadl v poslední chvíli Douga Naylora a byl dodán až v post-produkci.

Poprvé a naposledy vidíme jiného příslušníka kočičí rasy. Následná smrt kočičího kněze naznačuje, že náš Kocour je jediný přeživší svého druhu. Cesta pro pozdější objevení se nějakého jeho příbuzného však zůstala otevřená. Rob Grant a Doug Naylor do jedné ze svých knih napsali, co se stalo zbylým kočkám, ale ještě před jejím vydáním se rozhodli tuto kapitolu vypustit. Tento nápad je stále v pořadí, aby se někdy objevil na obrazovce.

Toto byla třetí natáčená epizoda a úplně první, v níž se Norman Lovett, jako Holly, objevil před kamerami. "Byla mi nabídnuta role Hollyho a já to vzal, protože jsem potřeboval práci," říká Norman "ale byl jsem docela naštvaný, protože byl slyšet jen můj hlas. Každý týden jsem si stěžoval, navrhoval jsem, že Holly by se mohl dívat z monitoru. A tak jsme se během natáčení třetí epizody vrátili k mým scénám z předchozích dvou a přetočili je. Od té doby jsem vidět." Teprve v "Já na druhou" se Holly vlastně poprvé objevil na obrazovce na zdi ubikace.

5. Sebevědomí a Mindrák

Holografický projektor (předchůdce sofistikovanějšího holosrdce) Kochanské je označen nápisem "Kochanská, C. Z.", z čehož by vyplývalo, že její křestní jméno se píše "Christine". Z toho jsme vycházeli i my při překladu scénářů. Přesto, ačkoli na obrazovce není viděn žádný důkaz, je ve všech originálních scénářích, knihách a různých publikacích prezentována jako Kristine, takže správná varianta bude pravděpodobně s K.

Kocour si v této epizodě značkuje poprvé své území sprejem (později tak činil také na alternativním Červeném trpaslíku v "Paralelním vesmíru"). Záměrem scénáristů bylo, že lahvička spreje měla obsahovat moč, ale rozhodli se na to nijak zvlášť nepoukazovat.

Původně závěrečná epizoda I. série "Sebevědomí a Mindrák" měla skončit návratem Kochanské v holografické podobě. Původní scénář, v němž Rimmer zešílí a snaží se Listerovi ukrást části jeho těla, aby z něho sestavil tělo pro sebe sama, se neosvědčil. A tak Rob a Doug odložili natáčení a přepracovali závěr této epizody, jenž nakonec vedl k napsání nového scénáře a k natočení "Já na druhou".

Lee Cornes ani nemusel projít konkurzem na Mindráka. Už dříve spolupracoval s Edem Byem na seriálu Mladí v partě a dokonce se o něm vážně uvažovalo jako o možném představiteli Rimmera. Když tuto roli dostal Chris Barrie, byla Leeovi namísto toho nabídnuta role Mindráka. "Vzpomínám si, že jsem si z Craiga Fergusona (představitel Sebevědomí) dost utahoval," přiznává "a chtěl bych se mu tímto omluvit."

6. Já na druhou

Několik záběrů z Listerova oblíbeného kresleného seriálu, na který se divá v kině, vzniklo speciálně pro tuto epizodu. Lister dokonce nosí tričko Mugs Murphy s nápisem "N-N-Nestřílejte!" a s obrázkem kresleného opičího hrdiny (v několika barevných variacích ho odívá i ve II. sérii). Rob Grant a Doug Naylor chtěli tuto postavičku prezentovat pravidelně a dokonce ji v jedné z epizod přivést k životu. Nakonec se rozhodli, že budou v seriálu raději odkazovat na obecně známé ikony (Wilma Flinstoneová, Marilyn Monroe ap.), čímž se sice sníží realističnost budoucnosti, ale divák se bude lépe orientovat.

Rimmerův incident s polévkou gazpacho je založen na skutečné zkušenosti scénáristů, jimž byla na meetingu správní rady Thames Television tato polévka naservírována a oni nechápali, proč je ledově studená. Narozdíl od Rimmera si však kuchaře zavolat nenechali.

Mac McDonald, jako kapitán Hollister, se tu objevuje v retrospektivním záběru, ale herec se vůbec nemusel vracet do studia, neboť ten byl pořízen už během natáčení "Konce". "Tahle role mi opravdu sedla," připouští Mac "role obézního, prašivého, strupovitého kapitána."