Červený
trpaslík
Série
IV Epizoda 6, „Roztavení“
Ubikace
KOCOUR
a LISTER sedí u stolu a hrají karty. Sedí tu i RIMMER a vypráví jim.
RIMMER:
A jak tam tak sedíme ve 2:30 ráno, začal jsem litovat, že jsem se kdy přihlásil
na kadetku. Na jih od nás byla voda a
dostat se přes ni jsme nemohli. Z východu a západu nás vzaly dvě armády do
kleští. Jediná cesta vedla na sever; tak jsem to risknul a modlil se, aby mi
bohové přáli. Vzal jsem kostky a hodil dvě šestky. Caldecott byl u vytržení!
Ještě jeden hod - další dvě šestky!
LISTER: Rimmere, co je to s tebou? Copak nechápeš, že na tvoje vyprávění neni
nikdo zvědavej? Dyť ty máš těžkou duševní chorobu, která tě tak oblbuje, že
nudíš lidi k smrti. Jak to, že to necejtíš!?
RIMMER: Takže jsem vzal zase kostky... To bys nevěřil! Další dvě šestky.
LISTER: Rimmere!
RIMMER: Co?
LISTER: Nikoho nezajímá tvoje pitomá historka o tom, jak jsi to nandal
v kostkách svýmu učiteli na kadetce.
RIMMER: A najednou zvrat!
LISTER:
Ne!
RIMMER:
Hodil jsem dvojku a trojku. Caldecott vzal kostky a hodil dvě jedničky -
nevzdal jsem to!!!
LISTER: Kocoure, řekni mu něco.
KOCOUR:
(Vyndá si vatu z uší) Co je?
RIMMER: Abych vás dlouho nenapínal. Hodil jsem pětku a čtyřku, což přebilo jeho
pět a další dvě šestky. Po nich dvě čtyřky a dvě pětky. Když pak hodil trojku a
dvojku, padla mi šestka a trojka.
KOCOUR: Ten blbec by moh´ nudit za vlast!
LISTER: Mě by zajímalo, jak si můžeš pamatovat jaký kostky jsi hodil, když ti
bylo 17 let.
RIMMER: Zavedl jsem si herní záznamník. Všechny hody jsem zvěčnil, abych si
moh´ nad sklenkou brandy přehrávat své okamžiky slávy. Znáte snad lepší způsob,
jak trávit neděle?
KOCOUR: Dostals mě.
RIMMER: Tak! Šestka a trojka a on hodil trojku a dvojku.
LISTER: Nechápeš, že tahle historka jde úplně mimo mě? Ona sama je totiž
totálně mimo. Do kosmu! Ty seš naprosto jetej mimoň! Drž už sakra hubu!
RIMMER: Ty nechceš slyšet tu historku?
LISTER: Dyť o tom mluvim už víc jak čtvrt hodiny.
RIMMER: Asi proto, že jsem se nedostal k tomu nejlepšímu...
LISTER: A co bylo to nejlepší?
RIMMER: Ááá, to přišlo o dvě hodiny později, když on hodil trojku a dvojku a já
hodil čtyřku a trojku. Vzal jsem kostky...
LISTER: Počkej, Rimmere, přestaň. To nejlepší je stejný, jako ten kýbl nudy
předtim.
RIMMER: Ale nevíš, co jsem s kostkami udělal. Třeba jsem mu je nacpal do nosu a
praštil mu nosem o stůl, až mu vystřelily z uší. To by se ti líbilo, viď?
LISTER: Dobře, Rimmere. Co jsi s kostkama udělal?
RIMMER: Hodil jsem pětku a dvojku.
LISTER: A tohle má bejt to nejlepší?
RIMMER: Nejlepší bylo, že mě za to poslal do Ruska.
KRYTON
se najednou zhmotní na ubikacích s nějakým přístrojem v ruce.
KRYTON:
Hmm, zajímavé...
Bzzzt
– objeví se o kousek dál.
KRYTON:
To je pozoruhodné!
Bzzzt.
KRYTON:
To je ale opravdu senzační vynález.
LISTER: A co to je?
KRYTON: No v podstatě je to přístroj, který může převést každého jedince na
digitální informaci a pak ho přenese v podobě světelných paprsků jinam do
vesmíru. Je to vlastně takový…
Bzzzt.
KRYTON:
…transportér hmoty. Šikovná mašinka…
Bzzzt.
KRYTON:
…že?
KOCOUR: Kde jsi to vzal?
KRYTON: Asi to bude prototyp. Našel jsem to v laboratořích na palubě Z.
Podařilo se mi nahradit chybějící obvody a vypadá to, že je plně funkční.
Teoreticky může přepravit několik lidí najednou. (K LISTEROVI) Chtěl byste se
chopit mokulu, pane?
LISTER
vstane a popadne stroječek.
KRYTON:
Za chvíli se sejdeme u navicompu v Kosmiku.
Bzzzt
– oba zmizí.
RIMMER:
(Ke KOCOUROVI) Jdeme.
RIMMER
a KOCOUR vyběhnou ze dveří. Mezitím KRYTON a LISTER vycházejí celí umáčení ze
sprchy.
KRYTON:
Nezlobte se, pane, zapomněl jsem spustit funkci klesání.
LISTER: Neva, Krytone, projdeme se.
Střední sekce Kosmiku
KOCOUR:
Hele, krom toho, že to šetří podrážky, k čemu je to dobrý?
HOLLY: Na výzkumné cesty. Přepraví vás kamkoli. Třeba na atmosférické planety
v okruhu 500 000 světelných let. Pokud jsou v lokálních systémech formy
života, zavede vás přímo k nim.
RIMMER: A jsou v dosahu nějaké atmosférické planety?
KRYTON: No, několik, podle snímačů mokulu, ale nejzajímavější je vzdálená 200
000 světelných let. Za normálních okolností by to Kosmiku trvalo několik
miliard let.
LISTER: To by nebylo špatný, Rimmer by dovyprávěl ty kostky.
KRYTON: Kdyby nás pádlo přepravilo podprostorem, byli bychom tam okamžitě.
LISTER: Tak na co čekáme?
KOCOUR: Nikomu nedovolím, aby přeskupoval moje molekuly!
KRYTON: Je to naprosto bezpečné! Přesto navrhuji, abychom s panem Rimmerem
letěli napřed na průzkum.
RIMMER: Co?!
KRYTON: Když nebude atmosféra dýchatelná, nám se nic nestane. A pokud bude,
pošleme mokul zpátky pro vás.
RIMMER: Víš, Kryťáčku, rád bych se s tebou vydal na průzkum a čelil všem těm
velkolepým, neznámým nebezpečím a jako dobrodruh si proklestil cestu džunglí
poznání, ale zapomínáš na jedno.
KRYTON: Ne, pane, vaši vrozenou zbabělost jsem vzal v úvahu.
RIMMER: Jsem hologram. Ničeho se nedotknu. Jak mě to přepraví?
HOLLY: Ovšem něco fyzického v tobě přece je.
KRYTON: Přesně tak. Holly, dala bys mi holosrdíčko pana Arthura (samozřejmě
chyba v překladu) Rimmera?
RIMMER: Počkej!
Z RIMMERA
se stane malá věcička oblého tvaru.
RIMMER: (Vysokým hláskem) Kde to jsem?
LISTER: Tohle je Rimmer?
LISTER
si od KRYTONA holosrdce půjčuje.
HOLLY:
Jo, poletuje to v něm sem a tam a promítá jeho obraz.
LISTER
vyhazuje holosrdce do vzduchu a chytá ho ústy a potom ho plive zpět do ruky.
RIMMER:
Bože, to bylo nechutné!
KRYTON: Prosím vás, je to velmi sofistikovaný hardware.
LISTER: Fakt? Zahrál by si někdo squash?
KRYTON: Pane!
LISTER
vrací svítící věcičku KRYTONOVI.
KRYTON:
Eh, děkuju. Tak, pokud to všechno vyjde, mokul se tady zase zhmotní. Vy jen
stisknete zelený knoflík a budete za námi přepraveni v bezpečné vzdálenosti.
LISTER: Tak jo.
Bzzzt
– KRYTON zmizí i s holosrdcem.
Louka
KRYTON s RIMMEREM se zhmotní na jakési louce.
RIMMER: Kde to teď jsme?
KRYTON: Nedokážu přesně určit naši polohu, ale atmosféra je opravdu dýchatelná.
Teď jim pošlu mokul.
Bzzzt
– mokul zmizí.
RIMMER:
Co teď?
KRYTON: (Hledí vystrašeně kamsi nahoru do dálky)
Doporučuji vzít nohy na ramena. Navrhuji pelášit tak rychle, jak to jen místní
gravitace dovolí.
RIMMER: Proč?
KRYTON: Kvůli těmhle.
Vidíme dvě nerealistické příšery jak z béčkových hororů z 50.let, vypadají jako opeřené godzily se zobáky a křídly.
KRYTON:
Pane?
RIMMER
již dávno zdrhá, KRYTON ho následuje.
Kosmik
Bzzzt
– mokul se zhmotní v LISTEROVÝCH rukách.
LISTER:
Tak to vyšlo. Jdeme.
Bzzzt
– zmizí.
Veliká místnost
HITLER:
Blíží se konečný úder, meine Kamaraten! Jejich řady jsou prořídlé, morálka
podlomená…
Bzzzt
– LISTER a KOCOUR se objeví v pozadí.
HITLER:
…my je rozdrtíme!!! Zašlapeme ty červy do země. Rozžvýkáme jejich těla a
vyplivneme jako obyčejný Sauerkraut!
LISTER
se zmateně snaží provést něco s mokulem.
HITLER:
Vetřelci! Chyťte je!
LISTER: Sbohem…
Bzzzt
– LISTER a KOCOUR zmizí a objeví se na stole.
LISTER:
… kreténi!
HITLER: Dummkopfe, chyťte je!
KOCOUR: Dělej něco.
LISTER: Nevyšiluj! Dělám co můžu!
Někde ve tmě
Bzzzt
– LISTER a KOCOUR se objeví v malém stísněném prostoru.
KOCOUR:
Kde jsme?
LISTER: Nevim.
LISTER
si rozsvítí zapalovačem.
LISTER:
Šutry. Budem asi v ňáký úzký kamenný chodbě.
KOCOUR: Co budeme dělat?
LISTER: (Kouká vzhůru) Vidim denní světlo. Nevim, počkáme zatim tady, než
přijdeme na to, kde jsme.
Veliká místnost
HITLER
s oběma muži civí do krbu, ve kterém jsou vidět 4 nohy.
Uvnitř krbu
LISTER:
Aspoň je tu teplo.
KOCOUR: Co to bylo za chlapy?
LISTER: Ten prcek se stupidním knírem byl Hitler a ten praštěnej brejlatej
prznitel dětí, to byl Goebbels. Takže bych řek´, že ten tlusťoch byl Göring. Na
tuty! Šňupal kokain a byl transvestita. Za jinejch okolností by se stal slavnou
filmovou hvězdou.
HITLER: (Hlas) Hände hoch, Sie Schweine!
LISTER: Asi už vim, kde teď jsme.
Veliká místnost
HITLER:
Chci ten přístroj!
Fašisté
vytahují LISTERA a KOCOURA z krbu a odvádějí je z místnosti.
KOCOUR:
Tenhle chlap, že je transvestita?
LISTER: Jo.
KOCOUR: S takovým zadkem?
Lesní cesta
RIMMER:
Už jsme je setřásli.
KRYTON: To je k nevíře, jak vetché a nerealistické ty stvůry byly. Daleko
věrnější dinosaury dávali zadarmo ke krabici ovesných vloček. Něco tu
nesouhlasí...
Vězení
KOCOUR:
To říkáš, abys mě utěšil. Ale ti chlapi jsou ďáblové! Vyhmátnou tvé slabiny, a
jak uviděj mě, tak si budu muset vzít odporné bufy a mrkváče a budu zpívat jako
pěnkava.
LISTER: Nevim vůbec, co se zvrtlo. Kryton neříkal, že nás zaveze do jinýho
času. Mělo nás to dopravit na planetu s dejchatelnou atmosférou. Bůh ví, proč
jsme skončili ve Třetí říši.
LISTER kouká ven vězeňským okýnkem.
KOCOUR:
Co to tam venku dělají?
LISTER: Něco stavěj.
KOCOUR: Co?
LISTER: (Evidentně v rozpacích) Ale nic, nic, jenom takovou sochu. Moderní
umění, jaký dneska koupíš v obchoďáku.
KOCOUR: Z čeho tu sochu dělaj?
LISTER: Ze dřeva. Má to tvar takovýho obrácenýho eL. (Ukazuje písmenko i rukou)
KOCOUR: A není na tom provazový motiv?
LISTER: Něco jako smyčkový téma, jo.
KOCOUR: Je to šibenice, viď? Jestli je to šibenice, řekni „šibenice“, já to
unesu!
LISTER:
Tak jo, je to šibenice.
KOCOUR: (Zoufale) Stavěj šibenici, ježiši!!!
LISTER: Sakra, nejanči tak. My jim utečeme!
KOCOUR: (Ubrečeně) Jak?
LISTER: No, prostě... přepadneme stráže, štípnem jim uniformy a vyjdeme ven.
KOCOUR: Hráblo ti? To si myslíš, že si oblíknu šedou mimo sezónu? To budu radši
viset.
LISTER: Počkej, počkej! Něco se děje. Někam pochodujou, třeba cvičit, nebo...
KOCOUR: Nebo co?
LISTER: Počkej. Tyhle nejsou nacisti. Maj na sobě kostýmy z různejch dob.
Jeden je jako Al Capone a další jako Mussolini, Richard III., Napoleon. Vypadá
to, že svezli ty nejhorší lumpy z dějin na jedno místo. Panebože, to je James
Last! Znám ho dobře z Rimmerovejch desek.
KOCOUR: Co tam dělaj?
LISTER: Teď se jenom řaděj... jakoby do popravčí čety. Jé, počkej, počkej,
někoho vyváděj. Přivazujou ho ke kůlu. (Zcela zhrzeně) To je Medvídek Pú!
KOCOUR: Co!?!
LISTER: Medvídek Pú, fakticky! Odmítá pásku přes oči.
KOCOUR: Přivazujou Medvídka Pú ke kůlu?
Je
slyšet salva.
LISTER:
(Zoufale) Něčeho takovýho by se člověk neměl nikdy dožít.
Dveře
se otevřou a do cely je přiváděn další vězeň – je oblečen do smokingu a na
hlavě má cylindr.
LINCOLN:
Přísahám, pánové! Můžete nám zpřerážet kosti, ale našeho ducha nikdy nezlomíte!
(K LISTEROVI s KOCOUREM) Buďte pozdraveni, jmenuji se Lincoln, Abraham
Lincoln.
Velitelství
EINSTEIN:
Musíme se s tím smířit, válka je prohraná.
STAN LAUREL: (Plačtivým hlasem a s typickou grimasou) Ale co budeme dělat? Já....
(Brečí)
PYTHAGORAS: Tak to bych netvrdil. Cítím, že by se tu našlo řešení za pomoci
trojúhelníků.
EINSTEIN: Pythagore, co to máš pořád s těmi trojúhelníky? Myslíš, že vše vyřeší
trojúhelníky? V životě jsou problémy, na které jsou trojúhelníky krátké.
Vstupuje
PAPEŽ ŘEHOŘ a ELVIS PRESLEY s RIMMEREM a KRYTONEM.
PAPEŽ
ŘEHOŘ: Pánové, máme dva zajatce.
ELVIS: Má někdo hamburgera? Nejedl jsem pět minut. Děkuju mockrát.
RIMMER: Eh, mohl by mi někdo říct, co se to tu děje?
PYTHAGORAS: Co je to za lidi? To přece nejsou parafíni.
RIMMER: Parafíni!?
KRYTON: Ovšem! Celá tato planeta, tento komplex, je zábavní park
s voskovými androidy. (Dívá se na mapu) Vidíte? Prehistorický svět - tady
jsme se zhmotnilli. A jeho dvě stránky - Svět padouchů a Svět hrdinů.
RIMMER: Já myslel, že parafíni jsou naprogramovaní tak, aby opakovali stejnou
sekvenci rutin.
KRYTON: Zřejmě přerušili své programy a teď je posedl amok.
STAN LAUREL: Víte, jsme tu úplně sami milióny let a... a…a… (Brečí)
PYTHAGORAS: Naučili jsme se přerušit své programy.
EINSTEIN: A od té doby vedeme tuhle marnou, bláznivou válku.
KRYTON: Jakou válku?
MARILYN MONROE: Dobro versus zlo, Sugare.
RIMMER: Kde je zbytek armády?
STAN LAUREL: Všichni byli zabiti a... a... a… (Brečí)
ELVIS: Naši nejlepší muži padli: John Wayne, sir Lancellot, Johanka z Arku,
Nelson, Wellington, jo, baby… Doris Dayová. Ti všichni zahynuli v boji.
RIMMER: A zbyla jen pouhá hrstka intelektuálů, pacifistů a celebrit?
EINSTEIN: Není nás tady ani dvacet, hm.
PYTHAGORAS: Kdyby nás jen bylo jedenadvacet. Aspoň bychom vytvořili
rovnostranný trojúhelník.
EINSTEIN: Dáš už pokoj s těmi trojúhelníky! Pořád samé trojúhelníky, já se z
tebe zblázním!
RIMMER: A kdo jsou vaši nepřátelé?
PYTHAGORAS: Výkvět zla: Hitler, Napoleon, Messalina (V originále Mussolini),
Caligula, Bostonský škrtič... jsou jich tucty!
STAN LAUREL: A my nemáme ani vůdce ... opravdu nemáme naději... (Brečí)
RIMMER: Můj bože, Krytone, tohle je můj osud! Jsem zrozen pro tento okamžik!
KRYTON: Nejsem si jist, že Vám rozumím, pane.
RIMMER: Za tím údolím táboří armáda zloduchů, jakou lidstvo nikdy nevidělo.
Jediné, co je dělí od vítězství, je tahle ubohá skupinka odbojářů, bez vůdce a
strategie. A do této arény vstupuje muž; muž pro tento okamžik.
KRYTON: Kdo?
RIMMER: Já! Cos myslel, David Hasselhoff!? Pánové, dámy! Dejte nástup na
inspekci v 15:00. Společně s mým pobočníkem Krytonem z vás udělám
nejbojovnější, nejlépe vycvičenou armádu, která kdy… poctila bojiště. Pojď,
Krytone.
STAN LAUREL: Ale já nechci bojovat, můžou mě zabít... (Brečí)
Vězeňská cela
LINCOLN:
(Mluví k LISTEROVI a KOCOUROVI) ...a od té doby vedeme svou Voskovou válku!
LISTER: A jakej má ta válka smysl?
LINCOLN: Jde jim o náš vosk, aby nás roztavili, nově naprogramovali a udělali z
nás své lidi. A proto nás také tak zoufale ubývá.
Do
cely vstupují dva muži.
CALIGULA:
Vstávat, vy chátro!
KOCOUR: Ale kamaráde, my jen...
CALIGULA: Ticho, ty smrade! (Dá LISTEROVI facku) Nepadneš na kolena a neukloníš
se v přítomnosti císaře?
KOCOUR: Kdo je ten chlap?
LISTER: Slavnej římskej císař Caligula. Spal s mámou, se ségrama a nakonec
sněd´ svýho syna.
KOCOUR: Hele, něco ti poradim: všichni jsme po souloži hladoví, ale musí nám
stačit pizza.
CALIGULA: (Ukáže na KOCOURA) Jsi nestydatý blázen! (Znovu však dá facku
LISTEROVI)
LISTER: Nevim, kdo je ten druhej.
LINCOLN: To je Rasputin, nejvíce nenáviděný a zavrhovaný muž své éry.
CALIGULA: Ten váš stroj - jak funguje?
LISTER: Kdybych věděl, tak tady nejsem.
CALIGULA: Jak chceš! Když to nepude po dobrém... Rasputine, přines vědro
slizkých žab a sundej mu kalhoty!
LISTER: Eee, má to něco společnýho s cestováním v podprostoru.
CALIGULA: Předveď nám to.
LISTER: No, jak jsem říkal, vlastně nevim.
CALIGULA: Jak je libo. Rasputine, přines neoprénový oblek v rozkroku vystřižený
a vypusť ty zuřivé, divoké bestie.
LISTER: Počkejte, třeba si vzpomenu, třeba si vzpomenu! Jenom, jenom mi ho
dejte.
CALIGULA:
Á, myslíš, že jsem blázen?
KOCOUR: Budeme hlasovat?
CALIGULA: Ticho, ty spratku!!! (Opět pohlavkuje LISTERA místo KOCOURA)
LISTER: (Ke KOCOUROVI) Drž hubu!
CALIGULA: Budeme se ho držet všichni.
CALIGULA:
Rasputine, moc se na tebe zlobím! Stráže!
Pole
LISTER,
KOCOUR a LINCOLN běží přes pole.
LINCOLN:
Tudy! Když si pospíšíme, budeme do soumraku zpátky na velitelství.
Velitelství
RIMMER: To je výzva! Největší postavy vojenské historie
proti mně! Jen se modlím, aby na to měli.
KRYTON: Není Váš čip normality povolený, pane? Máte vůbec představu, kdo se to
tam venku řadí na inspekci?
RIMMER: Já je brzo postavím do latě! Smůla, že mě nevidí muži ze Svazu hráčů
válečných her a Spolku pro rekonstrukci bitvy u Waterloo. Udusili by se
střenkou své píky!
Vstupuje
ELVIS PRESLEY.
ELVIS:
Děkuju Vám, pane, díky.
RIMMER: Pohov, seržante Presley!
ELVIS: Vojáci čekají na inspekci, pane. Děkuju mockrát.
RIMMER: Výborně, Presley.
ELVIS: Áhh! (Udělá další své typické gesto) Až po Vás, pane...
RIMMER: Krytone, podíváme se, jak jsme na tom.
Venku
RIMMER:
Jak se jmenuješ, vojáku?
KRYTON: Jmenuje se Gándhí, pane. Mahátma Gándhí.
RIMMER: Tak mu svleč tu plínu a do uniformy s ním! Ty nemáš žádnou hrdost!?!
Nechceš vyhrát tuhle válku?! Nevejrej na mě, Gándhí!!! K zemi a padesát kliků.
Hned!!!
GÁNDHÍ
začne klikovat.
RIMMER
a KRYTON postupují dál.
KRYTON:
Tereza, pane. Matka Tereza.
KRYTON: Assisi, pane. Svatý František z Assisi.
RIMMER: Odtud pocházejí jen dva druhy lidí. Kleštěnci a teplouši, ke kterému
patříš?
KRYTON: Pojďte rychle dál, pane.
Přijdou
před SANTA CLAUSE.
RIMMER:
Co tady dělá tenhle?
KRYTON: Byl sem převelen z fiktivní sekce.
Postupují
dál.
KRYTON: Pan Noel Coward, pane.
NOEL COWARD: Těší mě, že Vás poznávám.
RIMMER: Sklapni!
KRYTON: Pan Jean Sartre, pane.
RIMMER: Kdo?
KRYTON: To je filozof, existencialista.
RIMMER: Víš, Sartre, existencialisty tady nemáme v lásce. A vůbec nestojíme o
to, aby nám tu filozofové honili vodu v černých rolácích a blbli lidem hlavu
teoriemi o bezúspěšnosti bytí a absurdnosti kosmu, rozuměls? (Ke všem) Tak.
Jste ten nejhorší spolek slavných historických parafínů, na kterých musel, žel
Bohu, spočinout můj zrak! Jste banda ztroskotanců a jestli máme válku vyhrát,
tak z vás někdo musí udělat řádné vojáky. A ten někdo, dámy a pánové, jsem
já!!! Začni Krytone.
Odchází.
RIMMER: (Ke GÁNDHÍMU) Já tě vidím, Gándhí.
Bahnitá cesta
Arnieho
armáda kluše v úhledném útvaru po rozbahněné cestě a zpívá.
ELVIS:
My jsme parta drsňáků!
OSTATNÍ: Arnieho sbor mazáků.
ELVIS: Zabíjení je náš hit!
OSTATNÍ: Náš cíl život položit!
VŠICHNI:
Hej, hou, hej, há, hů, hej, há, hej, há, hů!
ELVIS: Arnieho sbor mazáků! Hej, hej!!!!!!! (Všichni se zastaví a ELVIS provede
další své typické gesto)
RIMMER
je v generálské uniformě a má na hlavě helmu.
KRYTON:
Dáváte jim příliš do těla, pane.
RIMMER: To je moje práce dávat jim do těla!
KRYTON: Tři už se roztekli vyčerpáním.
RIMMER: Možná jsem trochu tvrdý, ale je to pro jejich dobro.
KRYTON: Chcete je zabít pro jejich dobro?
RIMMER: Až budou na bojišti, myslíš, že je nepřítel nebude chtít zabít?
KRYTON: Nebude muset - zahubíte je všechny sám.
RIMMER: Já vím, co dělám, Krytone. Zaútočíme zítra - pod rouškou denního
světla.
KRYTON: Denního světla?
RIMMER: To je to poslední, co by čekali - útok za dne přes minové pole.
KRYTON: Přes jaké pole?
RIMMER: Samozřejmě, já budu všechno řídit odtud. A teď strategie…
PRESLEY
přivádí LISTERA a KOCOURA.
ELVIS:
Děkuji Vám, pane. Říkají, že Vás znají. Děkuju Vám moc.
RIMMER: Listy, vítej na velitelství!
LISTER: Rimmere, co se to tady děje? Neni to Mahátma Gándhí tam venku? Jak to,
že cvičí boj zblízka s jeptiškou?
RIMMER: To není jeptiška, Listy. To je podplukovník Matka Tereza. Teď je z ní
voják.
KOCOUR: Co děláš, ty cvoku?
RIMMER: Chci vyhrát tuhle válku, toť vše, ty pako. Netušili byste, jaký to byl
spolek povalečů a pseudoliberálů, než jsem jim vtloukl do hlavy kapku bojového
ducha a krvelačnosti.
LISTER: Ty ses zmocnil několika světců a pacifistů a chceš z nich udělat
tucet špinavců?
RIMMER: Tohle není jen moje zásluha, víš? Bez Krytona bych to nikdy nedokázal.
KRYTON: Eh, nezlobte se, ale jsem naprogramovaný, abych plnil i bláznivé a
zvrácené příkazy.
LISTER: Rimmere, dyť ty lidi vybiješ, to nejsou vojáci!
KOCOUR: (Šeptá LISTEROVI) Hráblo mu.
LISTER:
Jo.
KRYTON: Při vší úctě, má pravdu. Žádám Vás, zvažte to.
RIMMER: Jsou to jen parafíni.
LISTER: Přece přerušili svý programy. Jsou schopný samostatně myslet! To z nich
dělá lidi! Jsou to prostě normální lidi - já ti to nedovolim.
RIMMER: Cos říkal?
LISTER: Slyšel jsi mě! Když tys je ukecal, tak já jim to zase rozmluvim.
RIMMER: Ahá! Seržante Presley?
ELVIS: Děkuju mnohokrát.
RIMMER: Strč tyto pány za mříže do odvolání. Když se budou vzpírat, zastřel je.
ELVIS: Ruce k nebi, hoši! Ukažte, jak se potíte.
RIMMER: Pojď, Krytone!
KRYTON: (K LISTEROVI s KOCOUREM) Ea, chová se divně už od té doby, co jsme
tu přistáli. Asi mu přeskočilo z toho, jak jste cucal holosrdíčko.
LISTER: Udělám mu něco mnohem horšího, až se vodsaď dostanem.
RIMMER: (Hlas) Krytoneeeeeeee!
ELVIS: Děkuju srdečně! (Dá LISTEROVI kolem krku svůj šátek) Byli jste ohromní
zajatci, vážně.
Minové pole
Arnieho
armáda je rozptýlena před bojištěm. RIMMER projíždí kolem na motocyklu.
RIMMER:
No... nevím jak nepřítele, ale mě byste opravdu vyděsili k smrti! Tak to
rozjedeme, přátelé.
ELVIS: Četo! Vpřed!
Arnieho armáda vyběhne do bitevního (minového) pole a ocitá se pod křížovou palbou. Slyšíme bojové výkřiky jako „Na ně!“ „Dopředu!“ a „Smrt nepříteli!“.
Velitelství nepřátel
KRYTON:
Železný vévodo, ohlaste se. Tady... obětovaný pěšák. Ohlaste se, prosím.
RIMMER: (Hlas z vysílačky) Krytone - jak to jde?
KRYTON: Jsem v budově Třetí říše. Odpor minimální - přesně, jak jste to naplánoval.
Klamný útok odvedl jejich pozornost.
RIMMER: Dobře, teď najdi kotelnu a vypni termostat. Všichni se roztečou,
jakmile teplota vyleze nad sto stupňů.
KRYTON: Už tam jdu, pane.
RIMMER:
Vítězství, pánové! Fašisty jsme rozdrtili!
KRYTON: Mohu je už rozvázat, pane?
RIMMER: Radujte se z vítězství! Z vítězství ve Voskovém světě! To je den VV!
LISTER: Vzal jsi je útokem? Všechnys je pobil?
RIMMER: Do posledního!
KRYTON: Ano, všichni se roztavili.
LISTER: A co Arnieho armáda?
KOCOUR: No, kolik se jich vrátilo?
RIMMER: Ve válce jsou vždycky ztráty, pánové. Jinak by nešlo o válku, ale jen o
ostřejší při se šťouchanci a strkanci.
LISTER: A kolik jich přežilo?
RIMMER: Zatím jsme neměli čas spočítat ztráty přesně, ale podle hrubého odhadu,
jež se změní, až dostaneme preciznější údaje, zřejmě žádný z nich.
LISTER: Ty jsi vyhladil celou populaci týhle planety?
RIMMER: V tvém podání to vyznívá tak nepříznivě. Nechápeš? Ta šílená hrozba,
která sužovala tento svět je minulostí!
LISTER: Ne, neni kamaráde. Ty seš tady furt.
RIMMER: Já jim přinesl mír. Mír, svobodu a demokracii!
LISTER: Jo, Rimmere, jasně, máš pravdu. Ty mrtvoly roztroušený po bojišti jsou
celý šťastný. Celý šťastný, že šly do věčnejch lovišť pod praporem míru a můžou
si vesele tlít ve svobodný zemi. Ty magore!
RIMMER: Některým lidem se člověk nezavděčí.
KRYTON: No, aspoň se nám zase vrátil náš mokul.
LISTER: Nemáme proč tu zůstávat. Vrátíme se.
RIMMER: Neměli bychom zajít na bojiště a vyhřívat se na slunci slávy?
LISTER: Holly, dej mi holosrdíčko.
RIMMEROVO
holosrdce teď drží LISTER.
LISTER:
Nashle, Rimmere!
LISTER
dává holosrdce do úst a hlasitě ho polyká.
KRYTON:
Pane! Co vás to jen napadlo?
LISTER: Neboj se, za pár dnů vyjde ven. Až projde tim peklem, co nám připravil.
Nedal, nedal by si někdo kuře vindaloo?
Rimmer Chris Barrie Kamil Halbich
Lister Craig
Charles Martin
Sobotka
Kocour Danny
John-Jules Miroslav
Vladyka
Holly Hattie
Hayridge Veronika
Žilková
Kryton Robert Llewellyn Zdeněk Dušek
Námět: Rob Grant & Doug
Naylor
Scénář: Rob Grant
Hudba: Howard
Goodall
Casting: Jane Davies
Produkční
poradce: Joanna Birkinshaw
Grafický
design: Paul D`Auria
Produkční
tým: Celia Bargh
Mairead
Curtin
Kamera: Rocket
Střih: Simon
Sanders
Vizuální
efekty: Mike
Spencer
Rekvizity: Don Cave
Peter
Blackall
Videoeditor: Graham Hutchings
Podílový
manažer: Kerry Waddell
Asistentka
produkce: Christine Moses
Kostýmy: Howard Burden
Vizuální
efekty: Peter Wragg
Zvuk: Keith
Mayes
Osvětlení: John Pomphrey
Designér: Mel Bibby
Produkční
manažer: Julian Scott
Přidružená
produkce: Candida
Julian-Jones
Produkce: Rob Grant
Doug
Naylor
Produkce
& režie: Ed Bye
Překlad: Helena
Rejžková
Dialogy: Eva Štorková
Dramaturgie: Jarmila Hampacherová
Zvuk: Zdeněk
Hrubý
Střihová
spolupráce: Ivana
Kratochvílová
Hudební
spolupráce: Josef Hoffman
Asistentka
režie: Jana Eliášová
Výroba: Otakar
Svoboda
Režie: Janoš
Vaculík
Vyrobila
tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského
Vyrobila Grant &
Naylor Production pro BBC North
© BBC TV 1991 – Česká televize 1999
Autor přepisu: Tomáš Kučera (Kohy) + Kateřina Sýkorová
(Kačka) + Jiří Charvát (Rimmer)
E-mail: kohy@cervenytrpaslik.cz
+ kacka.syk@seznam.cz
+ charvat.jirka@gmail.com