Červený
trpaslík
Série
III Epizoda 3, „Polymorf“
Vesmír
Vesmírem
letí kontejner. Na straně má napsáno „Genetický odpad“ a „Neotvírat“. Vysílá
zprávu…
HLAS:
Nebezpečí. Neotvírejte tento kontejner s genetickým odpadem. (Jak kontejner rotuje,
je vidět, že ze strany byla vyžrána díra) Uvnitř je agresivní a mimořádně
nebezpečný tvor, živí se lidskou duší. Vyhledává vyšinuté, neurotické,
nevyrovnané a citově narušené jedince.
Kontejner
se blíží k Červenému trpaslíkovi. Cizí organismus se dostává do lodi.
Spletitými
cestami se POLYMORF pohybuje po lodi. Pojednou vyleze kdesi v nákladovém
prostoru. Záběr je pořizován z vnitřku polymorfovy tlamy.
POLYMORF
se zarazí před zrcadlem, kde vidí sám sebe. Zakryje si oči.
POLYMORF:
To jsem já! Nééé, to nejsem já! Já vypadááám…
Začne
se velice rychle měnit. Je z něj plyšový medvídek, pak kyblík, kytka,
náklaďáček, panenka, telefon, slon, klobouk, baseballová rukavice, figurka,
bubínek, houkačka, autíčko, dopravní kužel, kolečková brusle, kryt na lampu,
nafukovací hračka, prasátko, panáček, nočník, budík, míč, bota, hrnec, plyšová
koule, kartáč, kýbl, mechanický ptáček, soška, žárovka, sloupek, tenisák, lano
a nakonec za neustálého chrapotu malý bílý králíček. Ten kousek popojde, ale
pak se změní v basketbalový míč a kamsi odskáče.
Ubikace
V důstojnickém
křídle, kde LISTER a RIMMER nyní žijí, LISTER připravuje jídlo. Vyndává lžičku
s práškem z plechovky, na níž je napsáno „Červený trpaslík - Chilli
prášek“. Má na sobě černý župan se zelenými okraji.
LISTER:
Ani málo, ani moc - v tom je to umění! (Se lžičkou se přesouvá k mističce,
ale k velkému překvapení do misky nevysype obsah lžičky, ale obsah zbylé
plechovky) Správnej odhad!
KRYTON:
(Vstupuje a nese hadici od vysavače) Říkal jsem si, že Vám tady trošinku
vygruntuju. Bude to jen malinká chvilička.
LISTER: Teď ne, Krytone, kuchtim.
KRYTON
připojuje hadici do rozkroku a začíná vysávat.
LISTER:
Co ty nedokážeš!
KRYTON: (Zastaví vysavač) To není všechno, mám spoustu přístrojů, které stačí
zastrčit do tříselné zásuvky, a mohu tedy vykonávat téměř všechny domácí práce.
LISTER: Třeba?
KRYTON: Tak například: cirkulárku, vrtačku ... dokonce i šlehač.
LISTER: (Bere konec hadice, která je stále připojena ke KRYTONOVI) Takže si tam
zastrčíš šlehač a můžeš ušlehat třeba španělskou omeletu?
KRYTON: Ovšem že mohu, pane, ale je zarážející, jak málo lidí ji má v oblibě.
LISTER
dává hadici zpátky KRYTONOVI, který začíná znovu vysávat.
KRYTON:
(Pokračuje ve vysávání, najednou se zasekne) Panebože, asi jsem vysál
penci.(Vyplivne minci) Radši vyměním sáček. Ano, dojdu si pro nový.
KRYTON
míjí KOCOURA ve dveřích. KOCOUR má sako z leopardí kůže.
KOCOUR:
Mmmmm!!! Tady něco pěkně voní! Co to je? (Čichá) To jsem já! Zbožňuju tuhle
kolínskou! (Zatočí se a jde ke stolu)
LISTER: Jenom pět minut tě dělí od nejlepší bašty tvýho života, nastav svý
chuťový buňky na Def com 3!
KOCOUR
stojí za stolem, na kterém jsou svíčky a různé lékařské náčiní.
KOCOUR:
Teda, dal sis fakt záležet! Kdes vzal ty věci?
LISTER: Už jsem měl po krk tý umělý hmoty, tak jsem čmajznul na ošetřovně
nádobíčko.
KOCOUR: (Znechuceně drží skalpel, který ležel na stole) To je skalpel?! To si
mám krájet jídlo skalpelem, který byl v něčích vnitřnostech!?!
LISTER: Všechno je čistý, vypulírovaný jako sklo.
KOCOUR: (Přistupuje k LISTEROVI) A možná že tímhle kdysi prováděli jisté
oblíbené židovské operace! A tím mám podle tebe jíst?!
LISTER: (Klepne KOCOURA do tváře koncem ruky) Radši vyndej z lednice cibulovej
salát!
KOCOUR: (Zastaví se, když uvidí nápis na lednici) Mrazící jednotka na embrya?!
LISTER:
Ty nedáš pokoj!?! Je čistá! Vydrhnul jsem jí!
KOCOUR:
(Otevírá dveře lednice a mumlá) Salát, salát…
LISTER:
V miskách na ledviny, vedle sáčku na vývod s chilli omáčkou.
KOCOUR
s nedůvěřivým výrazem ve tváři odnáší dvě ledvinové misky ke stolu. LISTER
dokončil mixování.
LISTER:
To je ono, to bude dobrota!
LISTER
otevírá mikrovlnnou troubu a svýma rukama do ní vhazuje obsah misky. Pak
vhazuje rolované maso a stříkne tam z tuby něco jako kečup. Zavře dvířka
mikrovlnky. Poté, co zazní cinknutí, otevře dvířka a vezme dva talíře plné
hotového jídla. Odchází ke stolu.
LISTER:
Há, ha chachá! Tak, jdeme na to! Už se to nese! Hezky se uveleb! (Dává talíř ke
svému místu) Jeden kebab pro tebe ... (Dává druhý talíř ke KOCOUROVĚ straně
stolu) a jeden kebab pro mě.
Sedají
si. KOCOUR shrnuje serviette do jeho límečku. LISTER drží ohromný kovový
válcovitý předmět.
LISTER:
(Nabízí) Citrónek?
KOCOUR: (Ukazuje na to, co LISTER třímá v rukou) Co to sakra je?
LISTER: Stříkačka.
KOCOUR: Ale na co?
LISTER: To je pro krávy, na umělý oplodnění. Vymyl jsem jí, je čistá,
sterilizovaná. Tak dáš si ten citrón?
KOCOUR: (Odstrňuje serviette) Ehm, omluv mě. (Stoupá si)
LISTER: Máš tady jídlo!
KOCOUR: Nebudem jíst, ale provádět pitvu.
LISTER: To je jenom předkrm. A co hlavní chod!?
KOCOUR: Hele, nechceš snad po mně, abych se díval, jak servíruješ „Kuře
chaucer“ v bažantovi? (Odchází)
LISTER: Seš světovej. (Bere láhev na vzorky moči s vínem a začíná si ho nalívat
do kádinky) Já tě nechápu. Jeden se tady dře ... a může se přetrhnout ... a
snaží se uvařit něco trochu na úrovni, a jak dopadne, he? (Napije se vína) Mmm,
vynikající!
Chodba
Mezitím
POLYMORF, jako basketbalový míč, skáče chodbou a následně přiskáče do pokoje.
LISTER
překvapeně zvedá basketbalový míč. Pak ho nechává na stole. Zatímco vyhlíží ze
dveří do chodby, změní se POLYMORF na druhý kebab a pokládá se na talíř.
POLYMORF:
Á, mizíme!
Videopokoj
RIMMER
se dívá na video a směje se. Je vidět jakési domácí video rodiny na pikniku.
KRYTON:
(Do něčeho narazí, což způsobí trochu hluku) Eh, ježiš, omlouvám se, že ruším,
pane. (Drží nový vysavačový sáček) Potřebuju jenom, eh eh... nezlobte se.
RIMMER: Ale, ne, Krytone, nic se neděje. Pouštím si jen nějaké filmy z dětství.
KRYTON
se jde kouknout.
RIMMER:
(Ukazuje na obrazovku) Tohle jsem já a tady jsou mí bratři: John, Frank a
Howard. Jak my jsme se měli rádi! Čtyři mušketýři, tak jsme si říkali! Vlastně,
jen tři - vždycky mě nechali dělat španělskou královnu. Šťastná doba... I když,
ano, občas jsem býval terčem kanadských žertíků, ale nic zlomyslného.
Na
obrazovce jsou dva chlapci ve skautských uniformách. Zatloukávají dřevěné kůly
do země. Kůly jsou uvázány k nohám a rukám třetího chlapce ve skautské uniformě.
Jeden chlapec namaže džem na skautíkovu tvář, druhý podrží plechovku označenou
cedulkou „Mravenci“ před kamerou, a pak ji začne vysypávat na tvář přivázaného
chlapce.
RIMMER:
Jen takové ty obvyklé klukoviny: zašité rukávy, připínáček na židli... dokonce mi
dali do pískoviště malou nášlapnou minu. Vzali ji z otcova skladu munice. Jak
měli vědět, že to vybuchne? Bááááječní hoši!
Na
videu je žena, která si čte knihu „Příručka dobrých škol“.
KRYTON:
Řekněte mi, kdo je tohle? Vaše někdejší děvče, pane Arnolde?
RIMMER: Sotva.
KRYTON: Ne, ne. Řekl bych, že to není váš typ - taková tupá, stará treska.
RIMMER: To je moje matka.
KRYTON: Božínku, prosím vás, nezlobte se na mě!!!
RIMMER: Pusť to z hlavy.
KRYTON: Áh, ale jak bych jen mohl, pane? Vaši maminku jsem přirovnal ke staré,
bláznivé, odulé rybě! A řek` jsem, že je prostoduchá,
šupinatá piraňa! Naznačil jsem, že je ošklivá, ocasatá, mořská potvora, kterou
cloumá senilita! Seschlá obojživelná škeble, která (Už doslova brečí) má, má
méně rozumu, než měkkýš!
RIMMER: (Důrazněji) Pust to z hlavy! (Koukne se zpátky na obrazovku) Áh, stop!
(Obraz se zastaví na paní Rimmerové, která si stále čte knihu) Tady je - velká
žena! Velmi upjatá, škrobená, někdo by řekl - strohá! Někomu připadala chladná,
jakoby odměřená. Ani v nejmenším! Ona pohrdala jen blázny, neztrácela čas
s hlupáky. Smůla! Jinak bychom vycházeli výborně.
KRYTON: Omluvte mne pane, už půjdu. Toto je zcela očividně velmi soukromá
rodinná záležitost. Neznám už žádnou rybu, kterou bych Vám vmetl do tváře, tak
půjdu tryskem pryč. (Začíná odcházet, ale vrací se a v omluvě brečí ještě
jednou) Né, pane, nezlobte se…
RIMMER: Jdi už!
KRYTON:
(Odchází) …já jen, Pane Bože!
HOLLY
se objevuje na obrazovce místo RIMMEROVY matky.
HOLLY:
Nechci vyvolat paniku, Arne, ale podle všech výpočtů, by se na palubě lodi s
určitou pravděpodobností mohla vyskytovat nějaká cizí forma života.
RIMMER: Myslíš jako minule, jak jsi nás všechny vzburcovala a vyletěli jsme
nákladovými vraty s bazukoidy a ruksaky, a zatím šlo o Listerovy ponožky?
HOLLY: Nerozpoznala jsem genetickou strukturu. Z biologického hlediska šlo o
novou formu života.
RIMMER: Střelila jsi naprosto vedle a nadělala z nás jelita!
HOLLY: Měl by sis otevřít masnu.
RIMMER: Kde to je?
HOLLY: Ztratil se mi. Někde na obytných palubách.
RIMMER: (Vstává) Jeden, aby se zbláznil. Sotva jsem si sedl...
Ubikace
LISTER
stále sedí za stolem a konzumuje. KRYTON vchází s připojenou hadicí od vysavače
ve své tříselné zásuvce.
KRYTON:
Chutná Vám, pane?
LISTER: Je to dobrota, díky, dobrůtečka! Můj vlastní recept: „Šamanský kebab po
ďábelsku“. Je to výtečný! Jako, když jíš lávu. Jednou sem to uvařil Petersonovi
... byl tejden na marodce!
LISTER
přidává špetku pepře na kebab a pozoruje uklízejícího KRYTONA. Kebab se
zakroutí a kýchne.
LISTER:
(Ke KRYTONOVI) Cos říkal?
KRYTON: Já jsem nic neříkal, pane.
LISTER
zvedá skalpel a hodlá říznout do kebabu. Zjišťuje ale, že kebab se kroutí. Je
zaražen, čehož kebab využije a skočí mu po krku. LISTER padá na zem a snaží se
kebab shodit.
KRYTON:
Vážně to máte rád takhle ostré?
LISTER: (Ukazuje na kebab, který se mu stahuje okolo krku) Chce mě to zabít!
KRYTON: Ano, musí to být dobré!
LISTEROVI
se konečně podaří odhodit krvelačný kebab, který se okamžitě rozběhne za nějaké
bedny.
LISTER:
(Zděšen) Něco tu je!? Vidim to! (Tluče do beden baseballovou pálkou)
KRYTON: Není vám něco?
Je
slyšet zvuk, jak POLYMORF mění tvar.
LISTER:
Do kosmu, je pryč!
KRYTON: Co?
LISTER:
(Panikaří) Jak je to možný!? Kam se moh` zdejchnout!? (Zdvihne ze
země červené trenýrky a začíná si je nandavat) Vypadnem odsud, Krytone, dějou
se tu divný věci. Něco moc, moc divnýho!!! Ta bolest v rozkroku...
Je
vidět pohyb v LISTEROVÝCH trenýrkách, které začínají vydávat svírající
zvuk. LISTER zakřičí!
KRYTON:
Co je Vám ?
LISTER: (Naprosto bezhlavě křičí) Zbláznily se mi trenýrky - scvrkávaj se!
Ježiši! Moje spodky, jsou živý a zmenšujou se!!! (LISTER padá zády na zem a
svíjí se v bolesti) Pomoz mi, prosim tě, Krytone, pomoz mi, prosimtě, pomoz
mi!!!
KRYTON
si kleká a pokouší se LISTEROVI trenky sundat. RIMMER vchází a vidí zezadu na
KRYTONA, který klečí přímo mezi LISTEROVÝMA nohama, navíc se stále zapojenou
rourou v tříselné zásuvce.
LISTER:
(Stále se divoce kroutí) Sundej mi je, stáhni mi je! Servi je ze mě!!!! No tak,
Krytone. Snaž se…, no!
KRYTON
konečně stáhne nezbedné trenky. Stoupne si a my vidíme, že trenky se scvrkly do
takového rozměru, že by si je oblékla snad jen Barbie. Dává je na LISTEROVU
palandu
RIMMER:
(Nevěřícně stojí a říká LISTEROVI) Nemůžu říct, že mě to zas tak moc šokuje...
ty přeřízneš cokoliv, viď?!
LISTER: Ty trenky, prosim tě, kde jsou?
KRYTON: Dal jsem je semhle a …(Dívá se, ale nemůže je najít)
LISTER:
Určitě?
KRYTON: Není tu nic…
Je
znovu slyšet POLYMORFA jak mění podobu.
KRYTON:
(Prohledává LISTEROVU palandu) … jen deky, polštáře a...
LISTER: (Polekaný) Had!!!
KRYTON: ...had.
RIMMER: Had?!
Kolem
KRYTONA se náhle točí strašlivý hroznýš. Najednou se odrazí a v podobě
chobotnice zaútočí na LISTERA. LISTER naštěstí bleskově reaguje a odrazí ji do
opodál stojícího koše.
RIMMER:
Co se to tady sakra děje?
LISTER: (Couvajíc od koše) Nesnáším hady! Děsej mě přímo příšerně. (Opatrně se
přibližuje ke koši) Je to druhá nejhorší věc na světě, který se bojim.
RIMMER: Která je první?
POLYMORF
změní podobu právě, když LISTER otvírá koš. Z něj se vymrští obrovská
příšera jako z Vetřelce s obrovskými zuby.
LISTER:
(K RIMMEROVI) Tahle.
Z
tlamy příšery vyjede náhle chapadlo, které se přicucne k LISTEROVU čelu a
začne sát.
Ošetřovna
LISTER
spí na lůžku.
KOCOUR:
Není mu nic?
RIMMER: Pokud to můžeme posoudit, tak ne.
KOCOUR: A kde je ta potvora?
RIMMER: Změnila se ve slizkou uslintanou stvůru a vypálila dolů po chodbě.
KOCOUR: Co to je? Nějaký mimozemšťan?
HOLLY: Ne, je ze Země - podle jeho profilu DNA ho stvořil člověk. Je to
genetický experiment, který se nevyvedl.
KRYTON: Hmm, asi to byl pokus stvořit univerzálního válečníka. Mutanta, který
mění podobu aby splynul s terénem a oklamal nepřátele.
KOCOUR: A co se zvrtlo?
KRYTON: (Dramaticky) Je šílený!
HOLLY: Živí se negativními emocemi: strachem, vztekem, pocitem viny, mindráky…
Vysává je ze své kořisti.
KRYTON: Hmm, je to takový emocionální upír. Mění podobu, aby vyprovokoval
negativní emoci. Kupříkladu Listera přivedl až na samotnou hranici strachu, a
pak ten strach vycucal!
RIMMER: Takže Lister teď neví, co je to strach?
KRYTON: Přesně tak.
RIMMER: Tak co budem dělat?
LISTER: (Procitne a sedne si) Navrhuju vlítnout na něj a sejmout ho!
RIMMER: Listere, jsi nemocný, uklidni se. Nech to radši na nás.
LISTER: Skoro jsem ho dostal v naší kajutě, ale viděli jste sami, zaskočil mě.
RIMMER: Ano, stal se z něj dva a půl metru vysoký, nelítostný, hnusný zabiják.
LISTER: Co jste tak podělaný? Dáme mu přes držku! Hezky kolenem do koulí a
zhebne jako nikdo jinej!
RIMMER: Určitě k tomu přihlédneme při budování strategie.
LISTER: Vyrvu mu průdušnici a umlátím ho k smrti tim koncem, kde jsou mandle!
RIMMER: Ano, ano, výborný nápad...
LISTER: Narvu mu pazouru do tlamy tak hluboko, že vytáhnu cedulku na jeho
spoďárech!
RIMMER: Ano, ano... (Naléhavě) Krytone!
KRYTON
vstříkne injekci se sedativy do LISTEROVI paže.
LISTER:
Co to je, do kosmu? Nehraj si se mnou!
KRYTON: To, to je jen injekce na uklidnění, pane.
LISTER: Vy podrazáci, řekli jste si vo to! Všechny vás voddělám! Jednoho po
druhym a je mně volný, jestli... (Zhroutí se)
RIMMER: No, díky Bohu za to. Tak, podle mě máme pouze dvě možnosti, za prvé:
Chytit to a zabít; nebo za druhé: Utéct. Kdo je pro dvojku?
KRYTON: Dvojka mně docela vyhovuje.
KOCOUR: Dvojka je moje šťastné číslo.
RIMMER: Naložíme Kosmika a pakujeme se odsud.
HOLLY: A co Lister?
RIMMER: Ale, uzavřeme dveře zevnitř. Do startu to tu přečká v bezpečí.
HOLLY: Nezapomeňte, někde tam je a může být čímkoli!
RIMMER: Mizíme.
KRYTON: A co direktiva Hvězdné pěchoty, podle níž, je naší prvořadou povinností
kontaktovat jiné formy života, vyměňovat si různé informace, a pokud je to
možné, přivézt si je domů?
RIMMER: A co Rimmerova direktiva, jež říká: „Nikdy si nezahrávej s ničím, co má
víc zubů, než celá Addamsova rodina.“?
RIMMER
odchází a KRYTON s KOCOUREM ho následují.
Nákladová paluba
KRYTON
monitoruje okolí, spolu s KOCOUREM si oba nesou bazukoidy.
KRYTON:
(Tiše) Je tady.
KOCOUR: (Šeptá) Kde?
KRYTON: (Tiše) Někde.
RIMMER: Nastavte bazukoidy na infrastřely. (KOCOUR a KRYTON tak učiní) Až se
objeví, zaměřte zhruba tím směrem a zbytek už udělají střely.
Vycházejí
z výtahu a rozhlíží se. RIMMER se dívá do chodby.
RIMMER:
(Mumlá) Něco tam je. (Křičí) Tam vzadu! Tam vzadu!!! Je to tam vzadu!!! Je to
tam vzadu!!! Támhle! Támhle! (Ukazuje a šíleně rozhazuje rukama)
KOCOUR
a KRYTON se vynoří zpoza krabic vedle RIMMERA a vystřelí dolů do chodby.
RIMMER:
Promiňte, moje chyba. Falešný poplach.
KOCOUR: Idiote.
Střely
se náhle otočí a vyhledávají si nový tepelný cíl - naše trio. Ti naštěstí
v poslední chvíli uhnou.
RIMMER:
Tomu nerozumím, hologram neprodukuje teplo a androidi taky ne. Co ty střely
přitahuje?
KOCOUR
se na moment zastaví, pak se kouká na RIMMERA a KRYTONA, kteří se upřeně dívají
na něj.
KOCOUR:
Sbohem, hoši. (Utíká pryč)
Energetické
koule se vrací kolem RIMMERA a KRYTONA a zatáčejí kolem rohu, honí KOCOURA.
KOCOUR:
No tak, dejte už pokoj!
KOCOUR běží kolem pár rohů a po několika
peripetiích se střelami svede závěrečný boj. Stojí před nějakými dveřmi, které
otevře ve chvíli, kdy střely letí přímo na něj, sehne se a dveře znovu zavře.
Střely jsou teď zavřené v nějaké místnosti a na KOCOURA nemohou.
KOCOUR:
Jo, to se musí umět. Hoši, kam se na mě hrabete.
RIMMER: (Hlas) Kocoure, kde jsi?
KOCOUR: Tady jsem!
RIMMER: Zůstaň tam - už pro tebe jdeme.
KRYTON: Pořád mluvte!
KOCOUR
prochází mezi nějakými krabicemi, když tu náhle na něj promluví zezadu jakási
žena.
ŽENA:
Áh, copak to hledáš?
Oba pokračují v chůzi.
KOCOUR:
Mutanta! Je nebezpečný, může se změnit v cokoli!
ŽENA: To je hrůzostrašné!
KOCOUR: Jasně, kotě, to si piš!
ŽENA: Musíš být hrozně statečný, když bojuješ s takovým tvorem.
KOCOUR: Jó, to máš pravdu!
ŽENA: A chytrý! Vsadím se, že jsi moc chytrý!
KOCOUR: (Zastaví se) Chytrý? Jasně, bez toho by to nešlo. Jak říkám, může se to
změnit na cokoli. Musíš žhavit mozek na plné obrátky, být pořád ve střehu,
jinak se k tobě přiblíží a cvak! Je po tobě. Pojď, puso.
ŽENA: Jsi chlap, jak má být - statečný, chytrý, hezký...
KOCOUR: (Se smíchem se zastaví) Jo, líbím se ti?
ŽENA: A jak, brouku. Jsi asi nejhezčí kluk, jakého jsem kdy viděla.
KOCOUR: No, já to nechtěl říct první.
ŽENA: Víš, co bych moc chtěla?
KOCOUR: Hmm?
ŽENA: Chtěla bych se milovat s klukem, jako jsi ty.
KOCOUR: No, snad bych někde v rozvrhu našel mezírku. Moment, co děláš tak ...
eh, za deset sekund?
ŽENA: Nic, co by nešlo zrušit. (Objede si zuby jazykem)
KOCOUR: Ahoj, já jsem Kocour.
ŽENA: Ahoj, jsem genetická mutantka.
KOCOUR: Ale né... neřikej?
POLYMORF
se změní z ŽENY zpět v hnusnou oslizlou stvůru a přicucne se ke
KOCOUROVU čelu.
RIMMER:
Dostalo ho to, rychle!
KRYTON:
(Klečí před KOCOUREM) Ah, pane Bože! Co Vám to udělalo? Ách…
RIMMER: (Najednou mluví jaksi strojeně a odměřeně, beze stopy strachu) Je
mrtvý?
KRYTON: Jen v bezvědomí, ale podle psychoscanu zřejmě přišel o emoci.
RIMMER: O jakou emoci?
KRYTON: Přišel o marnivost.
RIMMER: To je tvoje vina, Krytone.
KRYTON: (Překvapeně) Mo-mo-mo-moje vina?
RIMMER: Měli jsme se držet pohromadě. Nechals ho samotného!
KRYTON: Ale to nebyla... eh...
RIMMER: Důvěřoval ti a jak dopadl?
KRYTON: Ach, prosím vás... cítím se tak…
RIMMER: (Změní se mu drasticky hlas) Provinile!!!?!!!
KRYTON: Ano.
KRYTON vypadá šokovaně, náhle se RIMMER změní ve zrůdu a začne KRYTONOVI
vysávat emoci z těla. Skutečný RIMMER přiběhne a vidí POLYMORFA přicucnutého
na KRYTONA. POLYMORF se otočí na RIMMERA. RIMMER předvede na zastrašení
karatistickou pózu. Ta nezabere a tak začne POLYMORFA zahánět postaru.
RIMMER:
Huš! Huš!
Polymorf
se změní z vetřelce na malinkého netvorečka a odslizne pryč mezi
krabicemi.
RIMMER:
(Ke KRYTONOVI) Vezmeme Listera a padáme odsud!
KRYTON: Má mé špatné svědomí! Ztratil jsem svou jedinou emoci, která mi brání
opovrhovat normami, morálkou a zvyklostmi lidské společnosti.
RIMMER: Nech si ty výlevy. Dělej! Vem Kocoura a pojď se mnou!
KRYTON: Dlabu na tebe, ty hadronová kebule!
RIMMER
odchází.
Ošetřovna
Vodovodním
kohoutkem se na ošetřovnu dostává beztvarý tvor – zjevně jde o POLYMORFA.
LISTER se probouzí.
Chodba
RIMMER
běží chodbou, pak se zastaví a otočí.
RIMMER:
Kdes byl? Máme na spěch!
KOCOUR
je oblečen jako vagabund a má chraplavý hlas.
KOCOUR:
Nahodil jsem veget, Rimmeráku.
RIMMER: Dělej, Krytone, všechny nás zdržuješ!
KRYTON:
(Drží bazukoid) Jo, a mám se snad po…?
RIMMER: Všechny nás kvůli tobě zabije!
KRYTON: No a?
Ošetřovna
Nějaká
žena masíruje LISTEROVO břicho. KRYTON, RIMMER a KOCOUR vstupují.
KRYTON:
A hele! To je pakoňova máma.
RIMMER: Máti?
RIMMEROVA MATKA: Ahoj, zlatíčko!
RIMMER: Co to tu děláš?
RIMMEROVA MATKA: Co asi myslíš, synáčku? (Líbá LISTERA)
RIMMER: (K LISTEROVI) Ty ses miloval s mou matkou!?
LISTER: Jo, chceš z toho něco vyvozovat!?!
HOLLY: To není tvá matka, to je polymorf!
RIMMER: (Polokřikem) Ty jsi teď měl mou matku!?
RIMMEROVA MATKA: Pětkrát! Byl jako divoký… hřebec!!!
KRYTON: (Paroduje RIMMERA) Velmi upjatá, velmi škrobená, strohá a chladná!
(Směje se)
HOLLY: Nenech se vyprovokovat, jen tě chce naštvat!
RIMMEROVA MATKA: Synku, škoda, žes ho neviděl v akci. Byl jako písty ve
strojovně zaoceánského parníku.
RIMMER: (Otočí se) Myslím, že se mi udělá špatně.
HOLLY: Nerozčil se! Na to čeká!
RIMMER: Lister a maminka... (Cedí přes zuby) Zlý sen, který se naplnil.
RIMMEROVA MATKA: Byl tak rozvášněný! Skoro jsem se bála, že mi vypadnou falešné
zuby.
RIMMER: Rozkošné.
RIMMEROVA MATKA: Ty polohy, do kterých mě ohýbal!
RIMMER: Senzace, to muselo být kouzelné. Výborně…
RIMMEROVA MATKA: A co ten šikulka dokáže s neapolskými špagetami!
HOLLY: Jen klid, Arnie!
RIMMER: (Vybuchne) Neapolské špagety!!!!!
POLYMORF
se přicucne na RIMMEROVO čelo, přímo přes „H“, a začne sát. Dosaje a RIMMER se
zhroutí na zem.
Ubikace
Na
ubikacích je hromadná porada. KOCOUR sedí na zemi a chlastá.
KOCOUR:
(Značně opile) Kde to je teď?
HOLLY: Opět je v nákladovém prostoru, dříme po večeři, k níž měl strach,
marnivost, špatné svědomí a vztek. Musíte ho chytit, nebo se vrátí.
RIMMER:
(Má bradku, brýle, fajfku, oblečení a vůbec všechno asi jako typický člen
Greenpeace) Vážení, jen proto, že je to nelítostný nestvůrný zabiják a
uslintaný slizký netvor, nemusí ještě být špatný člověk. Musíme se vyjádřit
všichni popořadě, navrhnout několik možných řešení, možná někdy při čaji.
KRYTON: (Na LISTEROVĚ palandě) Slyšíte sraba? Nemá v sobě špetku hněvu, chce
vycouvat - je to ujetej trhlouš!
RIMMER: Na tom něco je, Krytone. Vezmeme to v úvahu. Davide? Davide, máš taky
nějaký příspěvek do diskuse?
LISTER: (Na rameni má bazukoid a drží baseballovou pálku) Jó, to bych měl,
Arnolde. Vydáme se dolů do skladu munice, vemem jaderný hlavice a přiděláme
jednu k mý hlavě a… pošlu toho ksindla na pravdu boží! (Předvede hlavičku,
kterou chce boj rozhodnout)
RIMMER: Dobře, to je dobrý nápad, Davide, ale necháme to chvilku uležet, ano?
Eh, Kocoure, teď tvůj příspěvek prosím.
KOCOUR: Hhh, mě se na nic neptejte - jsem nula, jsem vzduch!
RIMMER: To je milé, děkuji mockrát. Takže, postoupíme dál. Snad si nikdo
nemyslí, že jsem se prohlásil samozvaným vůdcem... chci jen posloužit jako
organizátor. Krytone, vyslov se bez zábran.
KRYTON: Myslím, že bysme měli hodit Listera jako návnadu, a zatímco bude
požírán zaživa, my se připlížíme zezadu a odpálíme to do stratosféry.
LISTER: (Nadšeně) Dobrej plán! To je zatim nejlepší, co jsem slyšel! Až tomu
budu já křupat v hubě, tak vy po tom zezadu nenápadně skočíte!
RIMMER: Jo, ta možnost tu existuje, ano, eh, ale já mám jiný návrh. Trochu
přitvrdíme. Čas vyjednávání vypršel. Říkejte si tomu extrém, ale navrhuji,
abychom šli tvrdě a bez prodlení zaútočili skutečně masovou letákovou kampaní,
a zatímco se z ní bude sbírat, nasadíme cirkusáky, alegorické vozy, pouliční
divadlo a možná i dobročinné koncerty, ano? A pokud to bude málo, lituji, ale
přijde čas triček: „Mutanti ven!“, „Vesmírní chameleoni? Ne, děkuji!“ ... a
pokud je tohle nevyžene, pak už nevím co…
KRYTON: Už ti někdo někdy řek`, že seš hnusný, plesnivý povidlo, který má
důvtip, šarm a duchapřítomnost německýho ovčáka po transplantaci hlavy?
LISTER: Dost keců, vy srágory, teď je čas udeřit! (Majzne se pálkou do hlavy)
Plastikovej pytel se jménem tý zrůdy už čeká a já mu zatáhnu zip. A kdo mi
zkříží cestu, dostane napalmovej klystýr!
KOCOUR: Já myslim, že maj všichni pravdu, kromě mě, takže zapomeňte, že jsem
něco řek`.
RIMMER: No, domnívám se, že všichni zapomínáme na jádro našeho problému a to
je: Jak si budeme říkat? Eh, podle mě si můžeme vybrat buď: „Liga proti slintajícím
monstrům“, či můj oblíbený návrh: „Komise pro Legalizaci Integrace
Teroristických Organismů a jejich RehabilitacI ve Společnosti“. Eh, má to jednu
nevýhodu - zkratka je „K.L.I.T.O.R.I.S.“.
LISTER: Jde vo to ho zabít! A jestli mám obětovat svůj život takovym trapnym
způsobem, tak je to jedině dobře!
KRYTON: Jasně! Proč ne? I když to nevyjde, bude aspoň sranda!
LISTER: Jo, tak přestaňte klepat pantem a jde se na věc! A poslední živej je
posera. Kdo jde se mnou?
RIMMER: No, nálepky na auto budou až ve čtvrtek, ale někdy člověk musí jednat
spontánně. Přátelé, jdeme! (Následuje LISTERA ven)
KOCOUR: (Vstane) Jo, já jdu s váma. Třeba z toho vyrazim ňáký prachy.
KRYTON: Možná, že když vás vydám, tak mě nechá žít. Pohyb, šmejdi!!!
Skladiště
LISTER
vyskočí zpoza krabic a začne kolem sebe máchat svou baseballovou pálkou,
bohužel jeho produkce končí mohutným úderem do slabin. Za LISTEREM vychází
RIMMER. Drží transparent „Vesmírní chameleoni? Ne, děkuji!“.
RIMMER:
A všichni, prosím… (Zpívá) Jednou budem dááál, jednou budem dáál, jednou budem
dál já vííím...
LISTER:
(Za neustálého RIMMEROVA zpěvu) Vylez, ty měkkejši. Vyceň ty svý voslintaný
zuby a já ti je vyrazim.
KOCOUR: Není tady!
KRYTON:
Tady jsou - dobrý šťavnatý lidičky! Pojď na ně! Na muty, na muty!
Naše
čtyřka dojde před dveře, kam KOCOUR předtím zavřel dvě infrastřely. Aniž by si
toho kdokoliv všiml, obří POLYMORF se náhle zjeví za jejich zády. LISTER otevře
svou baseballovou pálkou dveře a dvě zavřené střely se rozletí jejich směrem.
Naštěstí se všichni čtyři stačí sehnout a střely dostanou POLYMORFA, který
zrovna chtěl začít obědvat. Stvůra se rozprskne a emoce se vrátí svým
majitelům. Vše je zjevně zase při starém.
KOCOUR:
(Prohlíží si svůj „ohoz“) Fuj! Co to mám na sobě?
KRYTON: Eh, můžete mi to vůbec odpustit? Samozřejmě spáchám okamžitě
sebevraždu. (Strká si hlaveň bazukoidu do pusy)
LISTER: (Odsunuje bazukoid z KRYTONOVÝCH úst) Ale ne... byli jsme všichni
trochu mimo.
RIMMER: (Prohlíží si svou dýmku) To mi povídej.
KOCOUR:
Pojďte, musim se hodit do gala. Jestli si hned nevezmu decentní oblek, musím
rezignovat na funkci nejhezčího hocha na lodi.
KOCOUR
odchází, následován KRYTONEM, RIMMEREM a LISTEREM.
Vesmír
Vesmírem
letí stejný kontejner jako na začátku. Rotuje a je na něm napsáno: „Genetický
odpad, obsah číslo 2“.
Chodbou
skáče basketbalový míč. Obraz náhle zamrzá…
Epilog:
Druhý polymorf, který byl o poznání méně inteligentní než ten první, se
zabydlel v Listerově šuplíku na čisté trenýrky… kde zemřel o mnoho let později
sešlostí věkem.
KONEC.
Hráli:
Rimmer Chris
Barrie Kamil
Halbich
Lister Craig
Charles Martin
Sobotka
Kocour Danny
John-Jules Miroslav
Vladyka
Holly Hattie
Hayridge Veronika
Žilková
Kryton Robert Llewellyn Zdeněk Dušek
Genetická
mutantka Frances Barber Iva Buková
Mladý
Rimmer Simon
Gaffney -
Rimmerova
matka Kali Greenwood Eva Kubíková
Námět: Rob Grant & Doug
Naylor
Scénář: Rob Grant
Doug Naylor
Hudba: Howard
Goodall
Podílový
manažer: Janet Smith
Pomocná
kamera: Dave Fox
Grafický
design: Mark Allen
Andy Spence
Kamera: Dave Hodge
Střih: Sonia
Lovett
Technický
koordinátor: Tony Smith
Rekvizity: Stella McIntyre
Vizuální
efekty: Peter Wragg
Digitální
efekty: Chris Veale
Videoeditoři: Ed Wooden
Mark
Wybourn
Asistentka: Dona Distefano
Asistentka
produkce: Christina Hamilton
Výroba: Tessa Glover
Simon Burchell
Generální
manažer: Helen Norman
Produkční
manažer: Mike Agnew
Lesley
McKirdy
Kostýmy: Howard Burden
Masky: Bethan Jones
Zvuk: Tony
Worthington
Dodatečné
zvukové efekty: Jem Whippey
Geoff
Moss
Osvětlení: John Pomphrey
Designér: Mel Bibby
Manažer: Gilly Archer
Obchodní
produkce: Paul Jackson
Doug Naylor
Produkce
& režie: Ed Bye
Překlad: Helena
Rejžková
Dialogy: Eva Štorková
Dramaturgie: Jarmila Hampacherová
Zvuk: Zdeněk
Hrubý
Střihová
spolupráce: Ivana
Kratochvílová
Hudební
spolupráce: Josef Hoffman
Asistentka
režie: Jana Eliášová
Výroba: Otakar
Svoboda
Režie: Janoš
Vaculík
Vyrobila
tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského
Vyrobila Grant &
Naylor Productions pro BBC Manchester
©
BBC/BBC Worldwide MCMXCVII – Česká televize 1999
Autoři
přepisu: Tomáš Kučera (Kohy) + Jiří Charvát (Rimmer)